Brassicaceae

Název pochází z řeckého pojmenování rostliny (alysson), používané jako lék proti vzteklině psů.

Jsou to trvalky naprosto nenáročné, odolné proti suchu. Milují slunce a nejlépe rostou na lehkých, nepříliš mokrých, chudších, neutrálních půdách. Výborně se uplatňují ve skalkách a na suchých zídkách. Plazivé druhy jsou vhodné k pokrytí větších ploch a slouží i jako náhrada trávníku, vyšší druhy (30 – 50 cm) můžeme vysazovat do stepních partií a volných skupin.

Množí se semeny, plnokvěté zahradní formy také řízkováním.

Rod zahrnuje více než 100 druhů jednoletých nebo vytrvalých rostlin s polodřevnatými výhony, nízkého vzrůstu, rozšířených v Evropě a na jižní Sibiři.

Alyssum saxatile je nejčastěji pěstovanou tařici. Dorůstá 30 cm a kvete žlutě v dubnu a květnu. Oblast rozšíření tohoto druhu sahá od střední Evropy přes Balkán až do Malé Asie, kde velmi často roste i na skalách. Dosti velké, podlouhlé, šedozelené listy jsou sestaveny do růžice, z níž vyrůstající lodyhy vytvářejí hustý polopřevislý trs. Lodyhy nezakořeňují a jsou zakončeny latami drobných zlatožlutých kvítků. Tařice je zcela nenáročná, v zahradách se jí dobře daří na slunných místech s propustnou, třeba i kamenitou půdou. Je to vhodný druh i pro volné osévání skal u chat. Množí se velmi snadno semenem.

A. argenteum dorůstá výšky 40 – 50 cm a tvoří vzpřímené keříky s úzkými šedozelenými listy. Kvete v červnu až červenci drobnými zlatožlutými kvítky uspořádanými v plochých latách. Na půdu je také nenáročná a daří se jí nejlépe na slunečných místech. Množí se snadno semenem, často se rozšiřuje samovýsevem.

Naprostá nenáročnost a vytrvalost jsou velice žádoucí vlastnosti, které zvláště ocení chalupáři a chataři. Nemají totiž většinou možnost denně se zahrádce věnovat a choulostivější, náročnější rostliny se bez stálé péče neobejdou. Velmi nenáročný a prakticky všestranně využitelný je také zběhovec.