Saxifragaceae

 Název pochází z řečtiny (a = velmi, stilbe = lesk) a rostlina jej dostala díky svým lesklým listům.

Čechravy jsou krásné trvalky kvetoucí v plném létě. Potřebují vlhké stanoviště, humózní, výživnou, spíše kyselou půdu a polostín. Na vyhovujícím stanovišti vydrží mnoho let, je však třeba na jaře před vyrašením trsy občas zasypat kompostem a rašelinou. Rostliny jsou efektní v době rašení, protože mladé listy jsou různě zbarvené – podle kultivarů bývají zelené, nahnědlé až tmavě červené. Krásné jsou v době květu, ale i po odřezání starých květenství. Nejlépe se jejich krása uplatní ve větších skupinách na březích vodních nádrží a potůčků. Vhodné jsou i do trvalkových záhonů v kombinaci s květinami podobných nároků, jako je funkie (Hosta), Rodgersia či vysoké kapradiny. Vhodnými sousedy jsou také trvalky kvetoucí časně zjara, např. upolín (Trollius), prvosenka (Primula), oměj (Aconitum) apod. Mohou se používat i k řezu, ale ve váze dlouho nevydrží.

Čechrava je vytrvalá rostlina s uzlovitými, polodřevnatými kořeny a četnými vegetačními vrcholy. Listy jsou v obryse trojúhelníkovité, 2 – 3krát trojčetně dělené, s ostře pilovitými lístečky, tmavé a lesklé. Drobné pětičetné kvítky různých barev (bílé, krémové, růžové, růžově fialové, červené) jsou soustředěny v ozdobných péřitých latách na stoncích vysokých 30 až 100 cm. Kvetou v červenci až srpnu.

Množí se snadno dělením trsů na jaře.

Rod zahrnuje více než 30 druhů, které rostou ve východní Asii, Japonsku a Severní Americe. V zahrádkách se pěstují téměř výhradně hybridy, na jejichž vzniku se podílejí především tyto druhy: A. astilboides, A. chinensis, A. chinensis var. davidii, A. japonica, A. simplicifolia, A. thunbergii.

 A. astilboides dorůstá výšky 90 cm a pochází z Japonska. Kvete v červenci. Má vzpřímenou, rozložitou latu s hustě nahloučenými bílými kvítky. Lístečky jsou ostře pilovité, špičaté.

A. chinensis pochází z Číny a Koreje. Rostlina dorůstá výšky 60 cm, je celá hustě rezavě chlupatá, silně odnožuje a rozrůstá se. Kvete v červenci až srpnu. Laty má vzpřímené s hustými, sytě růžovofialovými květy a bělavým nebo světle narůžovělým kalichem. Kvete dlouho. Lístečky má svraskalé, tmavé, ostře pilovité. Ze všech druhů Astilbe snáší nejlépe sucho a slunce.

A. chinensis var. pumila, vysoká jen 15 – 20 cm, je ze všech nejpozdnější. Kvete růžově v srpnu až září. Laty mají krátké, téměř vodorovně odstávající větve.

A. chinensis var. taquetii dorůstá výšky 100 cm a kvete v červenci až srpnu, někdy se kvetení protáhne až do září. Laty má velké a husté, postranní větve jsou rovněž větvené a vztyčené. Květy jsou červenofialové.

A. chinensis var. davidii (syn. A. davidii) pochází z Číny. Dorůstá výšky až 200 cm a kvete v srpnu. Laty jsou vzpřímené, úzké, k postranní větve téměř nevětvené. Květy jsou červenofialové. Je poměrně náročná, nesnáší sucho.

A. japonica pochází z Japonska a dorůstá výšky 40 – 60 cm. Vytváří nízké, košaté rostliny s tmavými, lesklými, malými lístečky. Stonky jsou načervenalé. Kvete v červnu, květy jsou bílé s poměrně širokými lístky a krátkými tyčinkami. Nápadné kvítky jsou sestaveny ve vzpřímené, kuželovité latě, jejíž postranní větve jsou někdy na konci lehce převislé. Vyžaduje vlhkou, humózní půdu.

A. simplicifolia pochází z Japonska. Rostliny jsou nízké, dorůstají výšky pouze 20 – 40 cm. Tento původní druh představují jemné rostliny s listy nedělenými, trojcípými až pěticípými, nepravidelně zubatými. Kvete v červenci. Laty s bílými květy jsou krátké, dosti řídké a lehce převislé. Nesnáší sucho a slunce, vyžaduje vlhkou půdu a chladné stanoviště ve stínu.

A. thunbergii pochází z Číny a Japonska. Je to dosti pozdní a vzrůstný druh, dorůstající výšky 60 – 100 cm. Řapíky listů jsou dlouhé, načervenalé, lístečky poměrně velké, špičatě vejčité. Kvete v červenci až srpnu. Květy ve velkých, řídce větvených, převislých latách jsou bílé nebo světle šeříkové.

Zahradní hybridy, na jejichž vzniku se podílejí výše uvedené původní druhy, se dělí do skupin podle toho, ke kterému druhu mají nejblíže.

Skupina Astilbe x arendsii zahrnuje robustní odrůdy s převahou znaků A. astilboides a A. davidii. Jsou středně vysoké až vysoké, mají vzpřímené laty a střední dobu květu. Snášejí dosti dobře slunce a jsou nenáročné.

Skupina Chinensis zahrnuje velmi pozdní, polovysoké odrůdy s nízkým trsem listů a s latami přímými, větvenými téměř od země.

Skupina Japonica sdružuje velmi rané, nízké až polovysoké odrůdy se vzpřímenými, širokými latami.

Skupina Simplicifolia zahrnuje nízké, rané odrůdy s řídkými latami, jejich vrchol je lehce převislý.

Skupina Thumbergii sdružuje vysoké pozdní odrůdy se širokými převislými latami.

Mohutnému Astilbe se na první pohled podobá udatna (Aruncus), která však botanicky patří do zcela jiné čeledi.