Saxifragaceae

Rod byl nazván na počest německého botanika Karla Augusta von Bergena (1704 – 1759).

Jsou to robustní, stálezelené trvalky, okrasné především dekorativními listy. Pěkně se vyjímají v atriových zahrádkách, v blízkosti velkých kamenů u okraje skalek nebo jako zakončení zídek a schodů z přírodního kamene. Dobře se uplatní i v blízkosti vodních partií, ale nemají se sázet do zamokřené půdy. Daří se nejlépe v polostínu a spíše v chudší půdě – při nadbytku živin méně kvetou. Dobře snášejí i sucho. Výborně se uplatňují např. jako podrost pod světlejšími stromy.

Rod je domovem v horách východní Asie a zahrnuje více než 10 druhů. Jsou to statné rostliny, asi 40 cm vysoké. Listy uspořádané v přízemní husté růžici jsou velké, okrouhlé, kožovitě tuhé, lesklé, stálezelené. Na slunném stanovišti se listy některých odrůd zbarvují červeně. Na jaře – v březnu a dubnu – kvetou množstvím růžových až červených zvonkovitých květů v bohatých vijanech na tlustém bezlistém stvolu, vysokém až 50 cm. Bergénie se rozrůstají tlustými oddenky, jejichž dělením na jaře se také množí.

Bergenia cordifolia je 30 – 40 cm vysoká, květy jsou lila růžové, listy okrouhlé nebo srdčité.

Bergenia crassifolia je vzrostlejší než předešlý druh, květy jsou purpurově růžové, listy velké, široce vejčité.

Hlavní předností bergénie je stínomilnost a mimořádná vytrvalost. Tyto vlastnosti, umožňující široké využití v různých typech zahrad, mají i některé další trvalky, např. škornice (Epimedium), kokořík (Polygonatum) a Rodgersia.