Asteraceae

Původ botanického názvu je nejistý, pravděpodobně je latinizovanou formou arabského slova doronigi = jedovatá rostlina.

Je to oblíbená jarní trvalka, lidově se jí říká žlutá kopretina a nechybí snad v žádné zahrádce. Použití kamzičníku je všestranné, dobře se hodí i k řezu. Vhodný je do skalek a do skupinových výsadeb. Nejlepší kombinace je s rostlinami, s nimiž roste také volně v přírodě, jako jsou například narcis (Narcissus), prvosenka (Primula), kakost (Geranium), vhodná je i Brunnera, pupkovec (Omphalodes) a zahradní tulipány.

Druhy pěstované v zahradách potřebují výživnou, těžší humózní půdu, přirozeně vlhkou nebo pravidelně zavlažovanou; vyžadují dostatek slunečního svitu, ale ne úpal. Množí se snadno dělením.

Rod má asi 30 druhů vytrvalých bylin, rozšířených převážně v horách Eurasie a severní Afriky. Kamzičník má oddenky, někdy i hlízovitě ztlustlé. Stonky jsou přímé, olistěné, řídce větvené, s velkými žlutými úbory, podobnými kopretině. Listy jsou nedělené, přízemní, řapíkaté, na lodyze přisedlé.

D. orientale (syn. D. caucasium) roste v horských lesích od Balkánu až po Kavkaz. Dorůstá výšky 25 – 35 cm, kvete v dubnu a květnu. Má bohatý trs přízemních listů, které jsou řapíkaté, široce nebo okrouhle vejčité. Stonkové listy jsou střídavé, objímavé, křehké stonky nevětvené nebo jen se 2 – 3 úbory až 8 cm širokými. Pro své rané kvetení je velmi oblíbený k řezu.

Původní druh není spolehlivě vytrvalý, musí se za 3 – 4 roky přesazovat. Pěstují se obvykle velkokvěté zahradní formy, které bývají robustnější a podle zkušeností i vytrvalejší. Krásná plnokvětá odrůda je ’Frühlingspracht’, vysoká 35 – 40 cm, bohatě kvete. K řezu se nehodí, protože rychle vadne.