Plumbaginaceae

Název je odvozen z řeckého slova leimonion = palouček, podle původního stanoviště některých druhů.

Tato trvalka je všeobecně známá pod názvem statice. Je vhodná do volných přírodních partií, zvláště stepního a xerofytního charakteru. Nejlépe se jí daří na plném slunci v propustné, lehčí, vápnité půdě. Je cenná k řezu do letních kytic i jako doplněk větších květů výrazných barev, ale používá se hlavně usušená do zimních vazeb. K sušení se odřezává plně rozkvetlá.

Množí se semenem.

Rod má asi 300 druhů jednoletých, dvouletých i vytrvalých rostlin a polokeřů, rozšířených po celém světě. Nejbohatěji jsou zastoupeny ve Středomoří a v Přední i Střední Asii.

Limonium latifolium (syn. Statice latifolia) roste na jihu Evropy, zejména na Balkáně. Dorůstá výšky 40 – 60 cm, kvete v červenci až srpnu. Vytváří růžici oválně jazykovitých, až 20 cm dlouhých, jemně ochmýřených listů. Z listové růžice vyrůstá bohatě větvená, bezlistá lodyha s velkým množstvím klásků složených z drobných, levandulově modrých nebo tmavě fialových kvítků.

Limonium tataricum (syn. Statice tatarica) roste od Evropy až na Sibiř. Dorůstá výšky 30 – 40 cm, kvete v červenci až srpnu. Listy v přízemní růžici jsou hladké, podlouhlé, modravě zelené. Bezlisté lodyhy bývají obsypány drobnými, růžově bílými kvítky. Tato statice se používá hlavně k řezu a sušení, a proto se pěstuje spíše v užitkové části zahrady. Potřebuje pravidelně přihnojovat, aby bohatě kvetla.

Podobná vzdušná květenství jako závtah, vhodná do letních kytic i zimních vazeb, má také šater (Gypsophila), který však patří do jiného rodu.