Papaveraceae

Název papaver používali pro mák již staří Římané. Jméno je odvozeno ze slova papa = pater = otec a vysvětluje se tím, že odvar ze semen máku (P. somniferum) uklidňoval malé děti stejně jako otec.

Rod zahrnuje asi 100 velmi proměnlivých druhů jednoletých, dvouletých a vytrvalých bylin, rostoucích v arktických, mírných, subtropických i tropických oblastech téměř celé zeměkoule. Zelené části rostlin při poranění roní mlékovitou šťávu. U nás se pěstují hlavně dva odlišné, vytrvalé druhy – P. orientale a P. nudicaule, které mají rozdílné nároky i různý způsob využití v zahradě.

P. orientale, nazývaný také turecký mák, je statná, hrubě štětinatá rostlina, vysoká 60 – 100 cm, s hlubokým kůlovým kořenem a bohatou přízemní růžicí dlouhých, peřenosečných listů. Po odkvětu listy odumírají, rostlina zatahuje a teprve na podzim vyraší nové listy, které vydrží do jara. Kvete v první polovině léta. Květy jsou nápadně velké, v poupěti pomačkané, plně rozkvetlé jsou hedvábně tuhé, lesklé, ohnivě červené s černou skvrnou na bázi a s černými tyčinkami.

Pěstují se kultivary s květy jednoduchými i plnými, jasně červenými, některé odrůdy mají květy v různých růžových odstínech nebo i bílé. Množí se běžně semenem, odrůdy se však musí množit kořenovými řízky, aby si uchovaly své vlastnosti.

Turecký mák vyžaduje slunce a živnou, hlubokou půdu. Má-li vhodné stanoviště, vydrží na něm mnoho let a hojně kvete. Uplatní se dobře v pestrých skupinách a na smíšených záhonech, ale nejlépe vyniká, jsou-li rostliny vysázeny jednotlivě. Výborná je nepoléhavá odrůda ’Strumfackel’ s ohnivě červenými květy, která je jen 50 cm vysoká.

P. nudicaule je slabě rostoucí trvalka. Není zcela vytrvalá, vydrží jen 2 – 3 roky, ale velmi snadno se množí semenem. Namodrale zelené listy, 10 – 15 cm dlouhé, jsou pouze v přízemní růžici. Tento druh kvete v červnu a červenci. Miskovité květy o průměru až 10 cm vyrůstají na bezlistých květních stoncích, vysokých 30 – 40 cm. Pěstují se jen zahradní formy s květy různých barev – oranžově červené, lososově růžové, višňově červené, žluté, krémové.

Tento mák se nejlépe uplatní jednotlivě v kobercích nízkých trvalek. Je vhodný i k řezu a poupata řezaná krátce před rozkvětem snesou i kratší přepravu. Do skalek se více hodí P. alpinum, který je mu podobný, ale je nižší.

Daří se mu na slunci i v polostínu, potřebuje občas zálivku.

Mák je výrazně barevná, atraktivní trvalka, kvetoucí na začátku léta – stejné vlastnosti má také vlčí bob.