Jižní svahy bývají teplé a suché, nejdelší dobu jsou vystaveny přímému slunci. Na jaře na nich rostliny začínají vegetovat nejdříve, na podzim vegetace končí nejpozději.

Severní svahy jsou nejstudenější, půda na nich nejpozději rozmrzá a rostliny se zpožďují ve vegetaci. Na severních svazích je málo slunečního svitu, a proto se tam mnoha světlomilným druhům špatně daří.

Východní svahy bývají dobře osvětlené a proteplené, často je však vysušují východní větry.

Západní svahy bývají také dobře osvětlené a poměrně teplé, stejně jako svahy východní a jižní, většinou však bývají ještě sušší, protože odpolední slunce je teplejší a více je prohřívá.

Kromě sklonu pozemku je důležité, zda jde o polohu chráněnou nebo nechráněnou. Nechráněné polohy jsou obvykle větrné a rostliny bývají poškozovány. Uzavřené polohy a mrazové kotliny jsou pro pěstování rostlin méně vhodné. Proudění vzduchu v nich bývá slabé, dlouho se držívá mlha a studený vzduch, na jaře zde hrozí nebezpečí pozdních mrazíků.

Pro založení zahrady a pěstování rostlin jsou nejvhodnější polohy chráněné lesem nebo budovami ve směru převládajících větrů.