Liliaceae

Název je odvozen z řeckých slov polys = mnoho a gony = kolénko a vztahuje se k četným kolénkům na oddencích.

Je to krásná dekorativní rostlina, dosud podceňovaná. Je vhodná především pro přírodní partie naší zahrady, zejména pro polostinná a stinná stanoviště, kde se jí daří ve společnosti kapradin a druhů rodu Rodgersia.

Asi 50 druhů tohoto rodu je rozšířeno v mírném pásu celé severní polokoule. Rostliny mají silný, bílý, dužnatý, horizontální oddenek. Lodyhy jsou nevětvené, mírně ohnuté, olistěné vstřícnými nebo střídavě kopinatými až podlouhlými listy. Květy vyrůstají v paždí listů, jsou bílé, zvonkovité, převislé. Kokořík je nenáročný na světlo, nejlépe se mu daří v polostínu až stínu, v humózní půdě s dostatkem vláhy.

Množí se převážně dělením oddenků.

Polygonatum multiflorum je náš kokořík, rostoucí v lesích střední Evropy. Dorůstá výšky 60 – 80 cm, kvete v květnu až červnu. Listy jsou vzhůru postavené, střídavé, přisedlé, oválné s výrazným žilkováním. Květy jsou převislé, pravidelné, až 1,5 cm dlouhé, po 2 až 5 na srostlých stopkách. Koruna květu je bílá, jednoduchá, trubkovitě kuželovitá. Plod je tmavě modrá, šťavnatá bobule o průměru asi 1 cm.

P. communatum (P. giganteum) je nejkrásnější z kokoříků.

Dorůstá výšky 100 – 150 cm, má kopinaté, až 15 cm dlouhé listy a bílé květy vyrůstající v paždí listů po 3 – 8 na srostlých stopkách. Pro svou statnost a vzrůstnost je tento druh vhodný pouze do velkých zahrad a přírodních partií.