Oenotheraceae

Starý řecký název byl odvozen ze slov oinos = víno a ther = divoké zvíře.

Pupalka je poléhavá rostlina s úzkými vrbovitými listy a sírově žlutými květy o průměru 10 – 12 cm. Rozrůstá se do velkých polštářů o průměru až 1 m. Kvete dlouho a neúnavně, a to i za značného sucha, protože má hluboké kořeny, kterými čerpá vodu ze spodních vrstev půdy. Hodí se do volných trvalkových skupin, do rozlehlých skalek a k pokrytí větších ploch. Pupalka na jaře pozdě raší a dá se proto dobře kombinovat s jarními cibulnatými květinami. Pěkně se vyjímá i v sousedství plazivých, nízkých trvalek s šedými listy jako je rožec (Cerastium), ale vyniká také vedle yuky (Yucca filamentosa).

Rod pochází ze Severní Ameriky a zahrnuje asi 200 druhů, ale v zahradách se pěstuje jen několik z nich.

Oenothera missouriensis je nejčastěji pěstovaný druh. Je to rostlina s dosti tlustými, červenými lodyhami olistěnými úzkými, vrbovitými listy. Dosahuje výšky 20 – 30 cm a kvete od června do září. Sírově žluté, velké květy jsou široce rozevřené a vyrůstají z úžlabí listu. Později se z nich vyvíjejí velké křídlaté plody.

Je to nenáročná rostlina, která se v dobré půdě někdy až nepříjemně rozrůstá, a musíme ji pak omezovat. Snáší i značné sucho.

Množí se hlavně semenem.

Oenothera fruticosa dorůstá až 60 cm, kvete od července do srpna. Má pěkné zlatožluté květy v klasovitém květenství na konci lodyh. Není příliš vytrvalá a kvete kratší dobu než ostatní pupalky.

Oenothera tetragona je vysoká 30 – 50 cm, kvete v létě. Tvoří růžici modrozelených, vejčitých až kopinatých listů a má vzpřímenou lodyhu zakončenou hroznem zlatožlutých květů, které postupně a dlouho rozkvétají.

Krása žlutých květů pupalky vyniká zvláště v sousedství modře kvetoucích trvalek s podobnými nároky, jako je např. rozrazil.