Mšice a jiný savý hmyz postřikujeme Pirimorem nebo Metationem, proti housenkám, housenicím, broukům a jejich larvám bojujeme Metationem. Raději však volíme biologický boj. Například proti mšicím se výborně osvědčuje výluh z kopřiv. Obtížně se zbavujeme háďátek, která silně škodí na některých důležitých trvalkách.

Háďátko kopretinové (chryzantémové) žije v listech kamzičníku (Doronicum), dlužichy (Heuchera), chryzantémy, kopretiny (Chrysanthemum), prvosenky (Primula) a mnoha dalších a jeho přítomnost poznáme podle toho, že se na listech tvoří žlutavé, později hnědnoucí a zasychající skvrny ohraničené žilkami.

Háďátko zhoubné žije v kořenových krčcích, ve stoncích a někdy i listech plamenky (Phlox), prvosenky (Primula), sasanky (Anemone) aj. Většinou však nepřechází z jednoho rodu na jiné hostitele. Poškození obvykle zpozorujeme, až když je napadena celá rostlina, která pomalu roste, často bývá zakrnělá a trsovitá, někdy má deformované listy.

Háďátko hálkotvorné napadá kořeny pivoněk (Paeonia), prvosenek (Primula) a mnoha dalších druhů, na nichž se vytvářejí nádorky. Napadené rostliny bývají zakrnělé a často hynou.

Všechna háďátka se šíří půdou a napadenými částmi rostlin. Proto je nutné takto postižené rostliny opatrně odstranit ze záhonu i s kořeny a půdou kolem kořenů a rostlinu zlikvidovat spálením. Na záhoně se nemá několik let pěstovat napadený druh ani druhy s ním příbuzné.

Doporučuje se na takový záhon vysázet aksamitník neboli afrikán (Tagetes), který háďátka odpuzuje. Do dvou let bude záhon určitě čistý.