Uměle vytvořit podmínky pro xerofytní (suchomilné) rostliny je dosti těžké a nákladné. Nejlépe se k tomu hodí svahovitý terén obrácený k jihu. Pro takové stanoviště je důležitý dobře propustný podklad ze sutě a štěrku (vrstva asi 20 – 40 cm), který se pokryje 10 – 20 cm vysokou vrstvou směsi hrubého písku, drobného štěrku a původní půdy. Pro přirozený vzhled se v nepravidelných vzdálenostech zapouštějí velké balvany, které by měly vyčnívat pouze jednou třetinou až polovinou na povrch. Takový umělý svah však můžeme osázet nejdříve za dva roky, až se připravené stanoviště slehne a usadí.

Trvalky milující suchá stanoviště můžeme vysazovat také na skalky a suché zídky. Vždy vysazujeme mladé rostliny. Výběr je velký, raději se však omezíme na několik druhů, jinak by výsadba působila nevyváženě a zmateně.

Nepostradatelnou součástí suchomilné květeny jsou cibulovité a hlíznaté rostliny a některé okrasné trávy.

Příklad trvalek vhodných na suchá stanoviště:

Devaterník – Helianthemum

Divizna – Verbascum

Hvozdík – Dianthus arenarius

                            – deltoides

                            – gratianopolitanus

Chrpa – Centaurea dealbata

                            – montana

Iberka, štěničník – Iberis semepervirens

Len – Linum

Palmová lilie – Yucca filamentosa

Pelyněk – Artemisia – nižší druhy

Pryšec – Euphorbia polychroma

                            – myrsinites

Rozchodník – Sedum

Rozrazil – Veronica

Řebříček – Achillea – odrůdy se stříbřitými listy

Šater – Gypsophila

Tařice – Alyssum – všechny plazivé formy

Třemdava – Dictamnus

Zvonek – Campanula – nižší druhy