Když se podzim vydaří a prodlouží léto teplým babím létem, zahrada je v této době velmi krásná. Keře a stromy zlátnou a červenají, podzimní astry se ve slunci rozvinou v plné nádheře. Květiny se jen hemží včelami, motýly a spoustou malého hmyzu. Všichni se snaží využít ještě před příchodem zimy bohatě prostřeného stolu. I chryzantémy kvetou živějšími barvami, ba i voní. Podzimní sasanky se přímo překonávají, právě tak jako pozdní odrůdy rudbekií, zlatobýlu a jiných letních trvalek. Pokud je však na podzim chladno a deštivo, je celá nádhera ztracená – nebo to tak alespoň vypadá.

Dalším nebezpečím jsou časně podzimní mrazíky. Rostliny sice nezahynou, nezmrznou, ale opakovaný nápor mrazu vyvolává reakce, které nutí rostliny zatáhnout, tj. stáhnout se do podzemních vytrvalých částí. A jakmile je tento impuls jednou dán, nezastaví jej už ani návrat krásného počasí. Pokud hrozí mráz, zachraňujeme před poškozením alespoň květy. Stonky odřízneme a květy necháme vykvést v pokoji.

Kolem poloviny října se květy v zahrádkách setkáváme již jen ojediněle, a ani pozdní odrůdy chryzantém nemohou soutěžit s bohatým zářijovým kvetením. Podzim na zahradě si však uchovává mnoho jiných krás, má své specifické kouzlo a pouze chlad nás vyhání do místností. Z nejdůležitějších trvalek této sezóny uvádíme:

Hvězdnice – Aster novae-angliae

                            – novi-belgii

                            – dumosus

Chryzantéma – Chrysanthemum indicum

                            – x koreanum

                            – rubelum

Oměj – Aconitum fischeri

Plamenka – Phlox – pozdní odrůdy

Rozchodník – Sedum telephium

Rudbekie – Rudbeckia – pozdní odrůdy

Sasanka – Anemone hupehensis

                            – japonica

                            – vitifolia

Slunečnice – Helianthus – pozdní odrůdy

Zaplevák – Helenium – pozdní odrůdy

Zlatobýl – Solidago – pozdní odrůdy