Asteraceae

Erigeron je starořecký název, odvozený z řeckých slov eri = brzy a geron = stařík, patrně podle rychlého dozrávání semen s šedavým chmýřím.

Turany jsou podobné podzimním astrám, ale kvetou již od června. Od jarních aster se rozpoznají především podle toho, že mají jazykové kvítky mnohem jemnější a zpravidla v několika řadách. Jsou vhodné hlavně do pestrých záhonů, protože se mohou kombinovat prakticky se všemi druhy trvalek, ale můžeme je vysadit i do smíšených okrajových záhonů a do skalek. Používají se také k řezu, protože plně rozvité úbory vydrží dlouho ve váze, ale poupata již nerozkvetou.

Erigeron vyžaduje dobrou zahradní půdu, pravidelnou zálivku a slunce, snese však i lehké zastínění. Množí se dělením před květem nebo brzy po něm, a také semenem.

Více než 200 druhů tohoto rodu je rozšířeno na všech kontinentech, převážně v Severní Americe. V zahradách se pěstují některé horské druhy a hlavně polovysoké hybridní formy, známé pod společným názvem Erigeron x hybridus Bergmans.

Erigeron speciosus se vzrůstem podobá Aster amellus, ale je bohatěji olistěný. Dorůstá výšky 50 – 80 cm, kvete v červnu až srpnu. Úbory mají žluté terče a jemné, světle modrofialové paprsky.

Existují poloplné a plnokvěté formy s větším počtem jazykovitých kvítků a také velkokvětá forma s téměř oválnými horními listy.