Scrophulariaceae

Původ názvu je nejistý. Rod má přes 150 druhů rostoucích v mírných a chladnějších oblastech. Jsou to jednoleté i vytrvalé byliny velmi rozdílného charakteru a vzhledu. Nízké a plazivé druhy se uplatňují především ve skalkách a na suchých zídkách.

Vyšší druhy rozrazilu jsou vhodné do smíšených záhonů, volných přírodních skupin a na okraje vodních partií. Většina druhů kvete modře, proto se uplatňují v sousedství bíle nebo žlutě kvetoucích trvalek, které mají mít vzrůst buď nižší, nebo mnohem vyšší, aby se zvýšil celkový estetický účinek.

V. longifolia je nejvyšší z rozrazilů, dosahuje výšky 80 až 100 cm. Nejlépe se mu daří ve vlhčích, propustných půdách, na slunci i v polostínu. Vzpřímené, málo větvené stonky mají kopinaté listy s ostře pilovitými okraji. Kvete v červnu až srpnu modrofialovými květy sestavenými v dlouhých klasech.

V. incana (V. spicata, ssp. incana) pochází z jihovýchodní Evropy a severní Asie. Z přízemní růžice kopinatých listů vyrůstají vzpřímené lodyhy, 30 – 40 cm vysoké, zakončené hustým klasem květů. Malé modré kvítky vykvétají postupně od června do července. Celá rostlina je stříbřitě plstnatá. Nejlépe prospívá v propustné, mírně kyselé půdě, na slunci. Snadno se množí dělením. Tento rozrazil je vhodný především do vřesovištních a xerofytních partií. V příznivých podmínkách vytváří souvislé porosty.