Velký význam má vlhkost vzduchu, protože ovlivňuje transpiraci (výpar vody). Za suchého počasí se vzdušná vlhkost snižuje, výpar se nadměrně zvýší a rostliny trpí nedostatkem vody. Při nadměrné vlhkosti vzduchu se transpirace snižuje a rostliny se mohou i zapařit. Velká vzdušná vlhkost podporuje rozvoj houbových chorob, kterými bývají rostliny napadány. S nadměrnou vlhkostí vzduchu se obvykle setkáváme jen při pěstování rostlin ve sklenících a pařeništích, kde je nutno pravidelně větrat.

Kromě směsi plynů a par, které kladně ovlivňují růst a vývoj rostlin, se v poslední době stále více setkáváme s nežádoucími a škodlivými příměsemi vzduchu. Průmyslové závody a stále rozšířenější automobilismus zamořují často široké okolí prachem, sazemi, popílkem, dehtovými zplodinami, sloučeninami olova, síry aj. Znečištěné ovzduší je zhoubné pro všechno živé – pro lidi, zvířata i rostliny. Prach a popílek se usazují na rostlinách, hlavně na listech, a ucpávají průduchy. Prachové částice pohlcují sluneční záření a brání tak důležitým funkcím listů. Z ostatních zplodin je nejškodlivější oxid siřičitý, obsažený v kouřových plynech, protože rozkládá listovou zeleň – chlorofyl. Nečisté ovzduší nepříznivě ovlivňuje celkový růst a vývoj rostlin.

Vzduch neustále proudí. Jeho mírné proudění je pro rostliny příznivé – označujeme je jako vánek. Ovšem prudké proudění vzduchu, silný, nárazový vítr a vichřice působí na rostliny nepříznivě. Může je poškodit přímo, zlámat je nebo vyvrátit. Mimoto má nepříznivý vliv na asimilaci rostlin a nežádoucím způsobem zvyšuje výpar. Silný vítr negativně ovlivňuje i opylování, je příčinou vysychání blizny a zabraňuje výletu včel i jiného hmyzu. Před silnými pravidelnými větry rostliny chráníme výsadbou kulisových stěn nebo jinými vhodnými zábranami.