Dnešní zahrady se dosti liší od zahrad z první poloviny tohoto století, kdy ve většině z nich převažovala především hospodářská a užitková funkce a estetické hledisko a obyvatelnost ustupovaly stranou. Dnes klademe větší důraz na krásu, estetiku a rekreační možnosti naší zahrady. Demokratizovalo se i rozdělení zahradních ploch mezi obyvatelstvo. K nejvýraznějším změnám dochází na venkově, kde se zlepšená ekonomická situace promítla i do životního stylu lidí.

Splnit své představy o ideální zahradě není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Musíme uvážit, co od zahrady požadujeme, jaké máme záliby, ale především možnosti, a to i fyzické. Hraje roli náš věk i to, zda se můžeme spolehnout na pomoc rodiny. Mnohdy velkorysé plány ztroskotají na neochotě našich blízkých. Důležité jsou také konkrétní přírodní podmínky, situace pozemku a mnoho dalších faktorů.

Naši zahrádkáři jsou většinou vynikající pěstitelé ovoce a zeleniny, zřejmě díky své dlouholeté tradici. Nicméně užitkové zahrádkaření okrasné. Ovoce i zeleninu lze nakonec koupit, na dovolenou je možno odjet třeba i daleko od domova, ale kvalitní životní prostředí, v němž lidé tráví většinu svého volného času, je nutno vytvořit na místě.

Zahradu, kterou zakládáme nebo předěláváme dnes, bychom však neměli odvozovat pouze z našich současných představ a možností. Musíme myslet na budoucnost, jak bude vypadat tak za deset nebo dvacet let. Proto by každý zahrádkář měl mít alespoň základní znalosti o úpravě zahrad kromě přepokládaných znalostí pěstitelských.

Šťastný je ten, kdo dnes zakládá novou zahradu. Může přemýšlet, plánovat, sbírat zkušenosti, jak ano a jak ne, a tohle chystání je snad nejkrásnější. Může si také dát vypracovat plán od zahradního architekta, který ho sestaví podle všech zákonitostí estetiky s přihlédnutím ke všem přáním i možnostem. Má to však jeden háček – sehnat zahradního architekta není tak snadné. Tyto služby zatím chybí a nezbývá než doufat, že se i tady dočkáme.

Pokud se tedy spolehneme na sebe a chceme zahradu založit sami, musíme se předem poučit o zákonitostech zahradní estetiky a ve vlastním řešení uplatnit harmonii, kontrast, dominanty, hry světel a stínů apod. Doporučujeme však vlastní laický návrh alespoň konzultovat s odborníkem, který nás upozorní na možné chyby a omyly, které se po založení zahrady již jen obtížně napravují. A také poradí, které rostliny jsou nevhodné a proč, a které by doporučil. Taková rada není k zahození a uspoří nám čas i peníze.

Pokud máme zahradu pouze užitkovou a chtěli bychom ji celou nebo její část přeměnit na rekreačně obytnou, čeká nás mnohem větší práce než při zakládání zahrady nové. Zahradní prostor budeme pomalu a s citem přebudovávat a přitom musíme stále mít na mysli výslednou kompozici zahrady.

Naučit se harmonickému uspořádání rostlin na zahradě je těžší než se je naučit pěstovat. Každá úprava zahrady vyjadřuje osobnost autora – prozradí jeho umělecké nadání, fantazii, znalosti, ale i povahu. Krásná zahrada je umělecké dílo, které je pouze tehdy pěkné, respektuje-li také biologické zákonitosti a praktické požadavky.

Biologickými zákonitostmi rozumíme respektování vhodných podmínek pro růst a vývoj pěstovaných rostlin, praktickými požadavky účel zahrady a optimální rozvržení plochy pro všechny zamýšlené způsoby využití i vlastní možnosti a schopnosti.

Každá okrasná zahrada má v sobě spojovat účelnost a krásu. Ani jedno z těchto hledisek nelze podcenit.