Rytí je základní a nevyhnutelné zpracování půdy. Rytím se půda obrací, drobí a částečně mísí. Do příchodu mrazů zryjeme všechnu volnou neosázenou půdu zahrádky. Ryjeme pokud možno kolmo, abychom dosáhli co největší hloubky, a půdu obracíme tak, aby vrchní vrstva přišla na dno brázdy. Tím se zničí vyklíčené jednoleté plevely a spodní vrstva půdy obrácená na povrch se okysličuje. Hroudy ryjeme co největší, povrch necháme přes zimu neurovnaný – v hrubé brázdě. Tak se zachytí co nejvíce vláhy ze zimních dešťů i ze sněhu. Hroudy v zimě promrznou, mráz je roztrhá a půda se nakypří.
Zásadně nenecháváme rytí až na jaro, protože bychom tak připravili zahrádku o cennou zimní vláhu. Někdy se ovšem může stát, že nás zaskočí časný příchod zimy, půda promrzne nebo napadne sníh a zůstane ležet. Zarývat sníh, zvláště silnější vrstvu, není dobré, půda by se na jaře pomalu zahřívala a zůstala by dlouho mokrá. Jestliže tedy z těchto nebo jiných vážných důvodů jsme nuceni odložit rytí až na jaro, ryjeme co nejdříve, jakmile půda oschne a nemaže se. Zrytý pozemek ihned urovnáme hráběmi. K rytí na podzim se používá rýč s listem dole rovným, který umožňuje rýt do stejné hloubky. Na jaře jsou vhodnější rycí vidle, kterými se dobře vytahují oddenky vytrvalých plevelů. Používáme je také k rytí kolem ovocných a okrasných keřů, kde ryjeme mělčeji a opatrněji, abychom nepoškodili kořeny.
Prohlubování půdy je vlastně důkladné rytí, kdy při obracení půdy přibereme vždy slabou vrstvu spodiny a promísíme ji s orniční vrstvou. Prohlubování se používá hlavně na mělkých půdách, tj. tam, kde je příliš slabá vrstva ornice; prohlubovat půdu musíme postupně, nikdy ne najednou, protože velkou příměsí spodiny by se rapidně zhoršila její kvalita.
Rigolování je hluboké prokypření půdy (do 60 i více cm). Používá se jen výjimečně pro ty rostliny, které takový zásah potřebují – např. při úpravě pozemku pro révu vinnou. Potřebným nářadím je zde kromě rýče také krumpáč a lopata. Při rigolování se vynáší na povrch ze spodiny mrtvá půda. Je třeba ji oživit přidáním hnoje nebo kompostu. Podobně se vynáší mrtvá půda na povrch při přípravě jam pro sázení ovocných stromů a keřů. Také tady je třeba vynesenou mrtvou půdu oživit humusem. Můžeme také použít systém trojího rytí. Přitom dbáme, aby horní orniční vrstva nepřišla do spodiny, a každou vrstvu uložíme na zvláštní hromadu, aby všechny tři vrstvy byly po nakypření a obohacení zase ve svém původním uložení.
Kypření je mělké obdělávání půdy, při němž půdu neobracíme, ale pouze provzdušňujeme. Také se přitom rozruší půdní škraloup a zabraňuje se tak ztrátám vláhy výparem. Do nakypřené půdy snáze vsakuje srážková nebo zálivková voda. Kypřením ničíme klíčící jednoleté plevely a zároveň z půdy odstraňujeme oddenky vytrvalých plevelů. Ke kypření se používají různé kypřiče a motyčky s krátkou i dlouhou násadou.
Uhrabáváním urovnáme povrch půdy před setím semen nebo sázením rostlin. Pracujeme s dřevěnými nebo železnými hráběmi a zároveň ze země vytahujeme oddenkaté plevely.
Nejnovější komentáře