Rostliny vhodné na suchá stanoviště poznáme na první pohled: mají malé až středně velké listy, které jsou chráněny před vysycháním svým tvarem, silným povrchem, ochmýřením apod. Některé vynikají skromností, přizpůsobivostí a stříbřitým leskem svých ochmýřených listů.
Uměle vytvořit podmínky pro xerofytní (suchomilné) rostliny je dosti těžké a nákladné. Nejlépe se k tomu hodí svahovitý terén obrácený k jihu. Pro takové stanoviště je důležitý dobře propustný podklad ze sutě a štěrku (vrstva asi 20 – 40 cm), který se pokryje 10 – 20 cm vysokou vrstvou směsi hrubého písku, drobného štěrku a původní půdy. Pro přirozený vzhled se v nepravidelných vzdálenostech zapouštějí velké balvany, které by měly vyčnívat pouze jednou třetinou až polovinou na povrch. Takový umělý svah však můžeme osázet nejdříve za dva roky, až se připravené stanoviště slehne a usadí.
Trvalky milující suchá stanoviště můžeme vysazovat také na skalky a suché zídky. Vždy vysazujeme mladé rostliny. Výběr je velký, raději se však omezíme na několik druhů, jinak by výsadba působila nevyváženě a zmateně.
Nepostradatelnou součástí suchomilné květeny jsou cibulovité a hlíznaté rostliny a některé okrasné trávy.
Příklad trvalek vhodných na suchá stanoviště:
Devaterník – Helianthemum
Divizna – Verbascum
Hvozdík – Dianthus arenarius
– deltoides
– gratianopolitanus
Chrpa – Centaurea dealbata
– montana
Iberka, štěničník – Iberis semepervirens
Len – Linum
Palmová lilie – Yucca filamentosa
Pelyněk – Artemisia – nižší druhy
Pryšec – Euphorbia polychroma
– myrsinites
Rozchodník – Sedum
Rozrazil – Veronica
Řebříček – Achillea – odrůdy se stříbřitými listy
Šater – Gypsophila
Tařice – Alyssum – všechny plazivé formy
Třemdava – Dictamnus
Zvonek – Campanula – nižší druhy
Nejnovější komentáře