Na zahradě bývají také stinná místa. Většinou se s nimi setkáváme na severní straně staveb, zdí a pod skupinami stromů. Bez řádné péče vypadají obvykle takováto neosluněná místa dosti bědně. Když však půdu zpracujeme a vysázíme správně vybrané druhy, dosáhneme pěkného efektu a ani udržování nám nedá mnoho práce. Výběr trvalek máme velký, od vysloveně stínomilných až po takové, které snášejí polostín.
I když se jednotlivá stanoviště pochopitelně různí, jsou určitá pravidla, která nelze opomenout, chceme-li na stinná místa, zejména pod stromy a keře, vysázet podrost z trvalek:
- Půdu celého stanoviště musíme řádně zpracovat a do hloubky prokypřit. Přidáme hodně rašeliny smíšené s listovkou a s napůl rozloženým listím, protože tím zvýšíme obsah humusu. Tyto práce se provedou na podzim, přes zimu půda uzraje a na jaře si s výsadbou pospíšíme.
- Volíme odolné, houževnaté druhy, které sázíme s celým kořenovým balem. Nejvhodnější jsou druhy stálezelené nebo takové, které ztrácejí listy až pozdě na podzim. Na malých zahradách je vysazujeme poměrně blízko sebe.
- V prvních dvou až třech letech se musí podrosty za sucha zalévat. Stálezelené rostliny je třeba před nástupem zimy důkladně prolít vodou.
- Plochy mezi sazenicemi musíme ihned po výsadbě pokrýt vrstvou rašeliny, kompostu nebo polozetlelého listí, které by mělo obsahovat i kousky dřeva. Vhodná je také drcená kůra. Tato ochranná přikrývka je nutná proti ztrátám vody, a to až do té doby, než rostliny vytvoří souvislý porost. Má to také tu výhodu, že se tím potlačí rozvoj plevelů.
- Na plochy zakrytě již vyvinutým porostem se nemá zbytečně vstupovat, listí na podzim neodstraňujeme a raději ponecháme volné pole přirozenému vývoji. Pokud však rostliny přerůstají vyhrazené území, popřípadě utlačují jiné druhy, musíme je omezovat.
- Na vhodném stanovišti s příznivými podmínkami mohou tyto porosty vytrvat mnoho let. Jednou za dva až tři roky je vhodné přihnojení kompostem nebo rašelinou.
- Pro větší plochy se hodí druhy se zakořeňujícími výběžky. I když většinou koření mělce pod povrchem, přesto musíme před výsadbou půdu zpracovat do hloubky aspoň 30 cm a promíchat s organickou hmotou, aby byla propustná.
Z druhů, které snášejí nebo vyžadují stinné stanoviště, uvádíme jako příklad:
Bergénie – Bergenia – mimořádně vytrvalá
Brunnera macrophylla
Čechrava – Astilbe x arendsii
– japonica
– simplicifolia
– thunbergii
– chinensis var. pumila
Čemeřice – Helleborus niger
– hybridus
Dlužicha – Heuchera – snáší i polostín a sušší půdu
Funkie, bohyška – Hosta – polostín i stín
Kokořík – Polygonatum – mimořádně vytrvalá
Oměj – Aconitum
Sasanka – Anemone hupehensis
– japonica
– vitifolia
– silvestris – mimořádně vytrvalá
Srdcovka – Dicentra formosa
– eximia
– spectabilis
Škornice – Epimedium – mimořádně vytrvalá
Udatna – Aruncus
Violka – Viola odorata
Žluťucha – Thalictrum
Nejnovější komentáře