O trvalkách mluvíme sice jako o rostlinách mrazuvzdorných, nesmíme však zapomenout, že pocházejí z nejrůznějších klimatických podmínek, a proto jim někdy musíme pomoci přežít zimy, na jaké nejsou přizpůsobené a zvyklé. Některým škodí mráz, jiným zase zimní vlhko. Pro tyto druhy je nezbytná ochranná přikrývka, a pokud ji nemají, zajdou nebo budou na jaře silně poškozené. Dále je nutné chránit nové výsadby trvalek před jejich první zimou, a to i v případě, že jsme je vysazovali již na jaře.
Většina trvalek speciální přikrývku nepotřebuje. Vrstva sněhu jim za normální zimy obvykle stačí. Ovšem často se stává, že sněhu napadne málo, a pak může dojít při holomrazech k poškození rostlin. Po takových obzvláště krutých zimách, kdy určité druhy a odrůdy vyhynou, je třeba uvážit, zda je znovu vysazovat či nahradit trvalkami odolnějšími, které jsou přizpůsobeny místnímu podnebí.
I některé stálezelené rostliny silný mráz připálí, zvláště mají-li větší listy. Sice nezajdou, ale utrpí tím jejich vzhled. K tomu dochází např. u štěničníku (Iberis), Kniphofie, palmové lilie (Yucca filamentosa) aj. Proto je také raději chráníme, zvláště v drsnějších polohách.
Proti silným mrazům i proti zimnímu zamokření chráníme tedy rostliny přikrývkou. Často k tomu používáme shrabané listí, které trochu zatížíme větvemi, aby je vítr nerozfoukal.
Přikrývka z listí má své výhody i nevýhody. Je vzdušná a lehká, rostliny chrání dobře před zimou a přitom neomezuje přístup vzduchu. A navíc bývá v každé zahradě k dispozici. Na druhé straně při silných zimních srážkách, ať již sněhových nebo dešťových, se vrstva listí silně stlačí a nakonec vytvoří mokrou, slepenou hmotu, a pak více škodí, než chrání.
Zkoušely se a zkoušejí různé další materiály, od rašelinné drtě a hoblin až po ústřižky z plastů, ale stále zůstává nejvhodnějším krytem pro trvalky jedlové nebo smrkové chvojí. Rostliny dobře chrání před mrazem i předčasnými slunečními paprsky, vítr je neodfoukává a navíc nepůsobí na zahradě rušivě.
Na jaře, kdy již neočekáváme silnější mrazy, začneme kryty postupně odstraňovat. To je důležité zvláště u brzy rašících a stálezelených rostlin, které by mohly být při náhlém odkrytí snadno poškozeny sluncem. Proto je také osvobozujeme od přikrývky jen za podmračného počasí. Zimní pokrývku obvykle snímáme v druhé polovině března – ovšem musíme se řídit podle počasí.
V popisech rostlin v atlasové části této knihy je uvedeno, který druh zimní pokrývku vyžaduje.
Nejnovější komentáře