Rubrika Atlas trvalek

Hvězdnicovité

Asteraceae

Rod byl nazván podle francouzského mecenáše Gaillarda de Charentonneau, který byl v 18. století členem francouzské Akademie věd a podporoval zejména rozvoj botaniky.

Víceleté kokardy jsou oblíbené především pro živé barvy květů a pro bohaté a dlouhé kvetení od června do září. Uplatní se především ve smíšených květinových záhonech a ve volných trvalkových skupinách. Nízké odrůdy se hodí na obruby, na okraje záhonů a dokonce i do skalek. Jsou vhodné k řezu.

Kokardy milují slunce, teplou polohu a dobrou propustnou půdu. Životnost rostlin však není dlouhá ani v odpovídajících podmínkách, takže se musí obnovovat po 2 až 3 letech.

Množit se mohou dělením i semenem.

Rod má asi 15 druhů jednoletých, dvo...

Silenkovité

Silenaceae

Název je odvozen z řeckého slova lychnos = lampa a vyjadřuje zářivé zbarvení květů. Je to nápadná trvalka, vhodná do pestrých záhonů i volných skupin; je použitelná k řezu.

Krása kohoutku vynikne ve vhodné kombinaci, např. s řebříčkem (Achillea), ostrožkou (Delphinium), turanem (Erigeron), čistcem (Stachys) apod.

Je to nenáročná, světlomilná trvalka, která snáší sucho. Množí se snadno semenem, často se i sama vysévá.

Rod zahrnuje asi 35 druhů jednoletých a vytrvalých rostlin, rozšířených v severních, mírných i arktických oblastech zeměkoule.

L. chalcedonica je stará oblíbená květina selských zahrádek, známá pod lidovým názvem hořící láska...

Liliovité

Liliaceae

Rostlina byla pojmenována na počest Joh. Jeremiase Kniphofa (1704 – 1765), německého profesora botaniky, který krátce před svou smrtí vydal pozoruhodný dvanáctisvazkový herbář s více než 1200 rostlin. Kniphofia je známá též pod jménem Tritoma.

Je to dekorativní, exoticky vyhlížející trvalka. Vytváří husté, stálezelené trsy úzkých, tmavě zelených, tuhých listů, z nichž koncem léta vyrůstají tlusté stonky, zakončené hustými hrozny trubkovitých květů zbarvených žlutě, oranžově až červeně; někdy květy na jednom hroznu přecházejí od žlutých dole do červených nahoře. Použití je mnohostranné: Kniphofia se dobře uplatní ve smíšených záhonech a volných skupinách, pěkně se vyjímá i v blízkosti vodních parti...

Hvězdnicovité

Asteraceae

Původ botanického názvu je nejistý, pravděpodobně je latinizovanou formou arabského slova doronigi = jedovatá rostlina.

Je to oblíbená jarní trvalka, lidově se jí říká žlutá kopretina a nechybí snad v žádné zahrádce. Použití kamzičníku je všestranné, dobře se hodí i k řezu. Vhodný je do skalek a do skupinových výsadeb. Nejlepší kombinace je s rostlinami, s nimiž roste také volně v přírodě, jako jsou například narcis (Narcissus), prvosenka (Primula), kakost (Geranium), vhodná je i Brunnera, pupkovec (Omphalodes) a zahradní tulipány.

Druhy pěstované v zahradách potřebují výživnou, těžší humózní půdu, přirozeně vlhkou nebo pravidelně zavlažovanou; vyžadují dostatek slunečního svitu, ale ne úpal...

Hvězdnicovité

Asteraceae

Název je složen z řeckých slov helios = slunce a opsis = podobný a je odvozený z tvaru a barvy květních úborů.

Rod zahrnuje asi 12 druhů vytrvalých a jednoletých rostlin, rozšířených v Severní, Střední a Jižní Americe. V zahradnictví se běžně používá pouze jeden z nich.

Heliopsis helianthoides var. scabra je oblíbená žlutě kvetoucí trvalka vysoká přes 1 m. Vykvétá v létě, v červenci a srpnu, kvete mimořádně dlouho, protože jednotlivé květy se rozvíjejí postupně a také hodně dlouho vydrží, i řezané ve váze. Použití je všestranné, ale hlavně se hodí do větších skupin trvalek spolu s vysokými okrasnými trávami, se zavinutkou (Monarda) a tmavými odrůdami zápleváku (Helenium)...

Brukvovité

Brassicaceae

Iberis je velmi starý název, používaný již ve starém Řecku patrně pro jeden druh řeřichy (Lepidium), rozšířený na Iberském poloostrově.

Vytrvalé iberky jsou nízké, polštářovité, stálezelené rostliny, někdy až polokeře, kvetoucí na jaře bíle. Jsou vhodné na plošné výsadby ve volných skupinách, do pestrých květinových záhonů, na obruby, k vodním partiím, do suchých zídek a do skalek. Jejich předností je mimořádná vytrvalost. Půdy vyžadují nepříliš vlhké, středně zásobené živinami, neutrální, stanoviště slunečné. Množí se semenem, vytrvalé druhy také řízky na jaře (ihned po odkvětu) nebo na podzim.

Rod zahrnuje asi 40 druhů jednoletých nebo vytrvalých bylin a polokeříků, rostoucích předevší...

Hvězdnicovité

Asteraceae

Název pochází z řeckého slova kentaurion a pravděpodobně byl rostlině dán na počest slavně mytologické postavy kentaura Chirona, který podle legendy znal léčivé vlastnosti mnoha bylin a používal je k léčení lidí.

Vytrvalé chrpy jsou u nás dosti opomíjené, přestože jsou nenáročné, dlouho kvetou a mají velké, zajímavé květní úbory v bohaté škále barev. Jsou vhodné do pestrých květinových záhonů, skupinových výsadeb, protože jsou okrasné listem. Používají se často k řezu. Chrpy obvykle vyžadují suchá, otevřená, dobře vyhřívaná stanoviště, někdy potřebují předem vyvápnit půdu. Většinou dobře snášejí sucho a horko.

Množí se semeny, zahradní formy C. montana a C. dealbata dělením.

R...

Silenkovité

Silenaceae

Název je odvozen z latinského slova sapo = mýdlo, protože oddenky a kořeny obsahují pěnivý saponin.

Je to efektní rostlina, vhodná do skupinových výsadeb, kamenných zídek i k řezu. Vytváří nízké zelené drny. Je světlomilná, nenáročná, nejlépe roste v kyprých hlinitopísčitých půdách.

Množí se dělením trsu, původní druhy i semenem.

Rod má asi 30 druhů jednoletých, dvouletých a vytrvalých bylin, rozšířených ve Středomoří a v horských oblastech Evropy a Asie. Pro zahrady mají význam hlavně dva vytrvalé druhy.

Saponaria officinalis je 50 – 70 cm vysoká trvalka s přímými, vystoupavými olistěnými lodyhami a s plazivým, rozvětveným oddenkem. Listy jsou vstřícné, přisedlé, podlouhlé. Kvete v červnu až srpnu...

Silenkovité

Silenaceae

Název byl převzat ze starého řeckého pojmenování rostliny.

Jsou to nízké horské rostliny, z nichž jen několik málo druhů má význam pro zahrady. Silenka vytváří svými většinou poléhavými stonky pěkné, kypré polštáře, obzvláště krásné v době květu, a uplatní se dobře nejen ve skalkách, ale i ve skupinových výsadbách a na obruby. Dobře se jí daří na propustných, slabě alkalických půdách, na slunci.

Množí se semeny, vzácněji dělením trsů.

Rod zahrnuje asi 400 druhů jednoletých, dvouletých i vytrvalých bylin, vzácněji polokeřů, rozšířených v mírném a subtropickém pásmu severní polokoule, hlavně ve Středomoří.

S. schafta dorůstá výšky 10 – 20 cm...

Hvozdíkovité

Caryophyllaceae

Botanický název je složen z řeckých slov dios = bůh a anthos = květ. V přesném překladu by se tedy měl hvozdík jmenovat diova květina nebo božská květina; zřejmě pro svou typickou vůni a krásu květů.

Vytrvalé hvozdíky bývají většinou stálezelené a jsou nepostradatelnou dekorativní květinou ve skalách. Hodí se však i do suchých zídek, do volných přírodních partií, na obruby a některé z nich i k řezu.

Asi 300 druhů hvozdíků roste v mírném pásu severní polokoule, v Eurasii a Africe. V zahradní kultuře jsou oblíbené jednoleté, dvouleté i vytrvalé druhy.

Vytrvalé karafiáty se množí dělením, řízkováním, někdy i semenem.

Dianthus plumarius, hvozdík péřitý je ze stálezelených hvozdíků nejzná...