Rubrika Atlas trvalek

Hvězdnicovité

Asteraceae

Název rodu je složen z řeckých slov chrysos = zlato a anthemon = květ a vztahuje se na zlatožlutou barvu květů druhu Ch. coronarium.

Rod zahrnuje asi 160 druhů jednoletých i vytrvalých bylin a rovněž polokeřů, z nichž většina je rozšířena v pásu mírného klimatu severní polokoule. Je to velmi obsáhlý a zahradnicky důležitý rod se všestranným použitím – k výsadbě do květinových pestrých záhonů, trvalkových volných výsadeb i k získávání řezaných květů v letním a časně podzimním období.

Rod Chrysanthemum zahrnuje druhy tak rozdílné, že často bývaly řazeny do samostatných rodů (Leucanthemum, Pyrethrum, Tanacetum)...

Hvězdnicovité

Asteraceae

Botanický název pochází z řeckého slova aster = hvězda a vystihuje tvar soukvětí tohoto rodu.

Některé druhy kvetou na jaře nebo v létě, ale většina druhů vykvétá až na podzim – těm se všeobecně říká podzimní astry. Podzimními astrami zahrada znovu ožívá pestrými barvami. Kdyby podzimní astry neexistovaly, snad by si je museli zahradníci vymyslet. Jsou vhodné do pestrých květinových záhonů, nižší druhy na obruby trávníků a hodí se i do skalek. Použití je všestranné, uplatní se výborně i k řezu.

Jsou to nenáročné a skromné trvalky, které vydrží velmi dlouho na stanovišti. Nejlépe se jim daří v dobré zahradní půdě. Stanoviště by mělo být slunné, zvláště pro jarní a letní astry...

Vikvovité

Viciaceae

 Botanický název je odvozen z řeckých slov la = velmi a thuros = půvabný.

Je vhodný hlavně k vertikálnímu ozelenění různých stěn, plotů, besídek a pergol, ale i k popnutí balkónů a teras, které oživuje svou svěží zelení a spoustou krásných květů.

Rod má přes 200 druhů, které rostou na celé severní polokouli, v jižní Africe a Jižní Americe. Jen některé z nich se využívají jako okrasné rostliny, z nichž nejznámější je jednoletý hrachor vonný (L. odoratus) v mnoha barevných varietách.

Z vytrvalých druhů přichází v úvahu hlavně L. latifolius.

Lathyrus latifolius je domovem v jihovýchodní Evropě a v jižních oblastech SSSR. Vytváří dlouhé lodyhy, které se pnou pomocí úponků...

Pryskyřníkovité

Ranunculaceae

 Adonis byl podle řeckého bájesloví krásný mladík, do něhož se zamilovala Afrodité – bohyně lásky; její žárlivý manžel nechal jinocha rozsápat divokým kancem. Krůpěje Adonisovi krve podle báje proměnila Afrodité v krásné květiny.

Hlaváček dorůstá výšky 20 – 30 cm a patří k našim nejoblíbenějším předjarním a jarním trvalkám. Miluje slunné stanoviště a propustnou, vápenitou půdu, snáší však i mírné zastínění a není na půdu náročný – hlavně nesmí být zamokřená. Je vhodný do vřesovištních a stepních partií, do obrubníkových záhonů i skupinových výsadeb, do skalek i k řezu.

Rod má asi 200 druhů jednoletých i vytrvalých, rostoucích v Evropě a v mírném pásu Asie...

Štětkovité

Dipsaceae

 Botanický název je odvozen z latinského slova scabies = svrab, prašivina; hlaváč se totiž v dřívějších dobách používal jako léčivá bylina proti těmto nemocem.

Je to krásná trvalka, vysoká 80 – 90 cm, pěstovaná v domácích zahrádkách již několik století. Kvete velmi dlouho, od června do září. Dobře se uplatní na pestrých záhonech a ve skupinových výsadbách. Hlaváč je vhodný i k řezu, dlouho vydrží ve váze, ale musí se řezat před plným rozkvětem. Potřebuje slunné, teplé stanoviště, spíše lehčí půdu a za přísušku zálivku. Nesnáší mokro, zvláště ne v zimě.

Rostliny mají vstřícné listy, u některých druhů nedělené, nejčastěji bývají hluboce peřenosečné. Stonky jsou vidličnatě větvené...

Liliovité

Liliaceae

 Rod byl pojmenován na počest rakouského lékaře a botanika N. T. Hosta (1761 – 1834).

Tato dekorativní trvalka je u nás známá nejvíce pod jménem funkie podle svého dřívějšího latinského označení. Je ozdobná hlavně svými krásnými, velkými, zelenými nebo pestrými listy. Některé druhy a odrůdy mají však i velice pěkná květenství s květy většinou fialovými. Uplatní se solitérně i ve skupinových výsadbách, vhodná je i na okraje záhonů a trávníkových ploch. Působivá je zejména v blízkosti vodních partií a ve společnosti okrasných travin.

Bohyška není náročná, snáší poměrně dobře stín i slunce, nejkrásnější olistění však má v polostínu a v propustné hlinité půdě s dostatkem vláhy...

Trubačovité

Bignoniaceae

 Rod byl pojmenován na počest francouzského misionáře Pierre Nicolas D’Incarville (1706 – 1757), který v době svého působení v Číně objevil a shromáždil mnoho rostlin, kromě jiného i zerav.

Dvojostice jsou rostliny zvláštního vzhledu, okrasné jak listy, tak i květy. Dají se všestranně použít – do volných trvalkových skupin, do smíšených záhonů, nízké druhy i do skalek. Zvláště dekorativně působí mezi polštářovitými porosty nízkých trvalek nebo mezi zakrslými dřevinami, které pokrývají půdu. Pro zvýšení efektu vysazujeme vždy několik rostlin pohromadě, na vzdálenost asi 25 cm. Dvojostice potřebují propustnou, živnou, vápenitou půdu s dostatkem vláhy, slunce až mírný polostín a chráněnou polohu. Na zimu se doporučuje lehké zakrytí chvojím...

Lomikamenovité

Saxifragaceae

 Rod byl pojmenován podle význačného německého lékaře a botanika Heuchera (1677 – 1747).

Je to zajímavá trvalka nápadná růžově červenými květy, které kvetou velmi dlouho. Okrasné jsou i listy, které pokrývají půdu až do pozdního podzimu. Použití dlužichy je všestranné. Největšího estetického účinku dosáhneme, když vysadíme skupinu několika exemplářů, nejlépe do trvalkového nebo smíšeného záhonu. Dlužicha je vhodná i k řezu a ve váze vydrží velmi dlouho.

Listy dlužichy jsou dlouze řapíkaté, okrouhle srdčité, 5 – 9laločné, tmavě zelené, někdy se světlejší kresbou. Rostou v hustých přízemních trsech. Květní stonky, téměř bezlisté, tenké, ale pevné, nesou vysoko nad listy řídké laty zvonkovitých kvítků...

Krtičníkovité

Scrophulariaceae

 Botanický název byl převzat ze starého latinského pojmenování této rostliny, které citoval již Plinius ve svých spisech.

Je to velmi dekorativní trvalka, jejíž růžice přízemních listů jsou často stejně krásné jako nápadná svícovitá květenství. Vyžaduje slunná stanoviště, snáší však i lehké zastínění. Roste téměř v každé půdě, nesnáší zamokření. Její krása se nejlépe uplatní, když je pěstována solitérně. Lze ji však s úspěchem použít i v malých zahrádkách jako velmi impozantní estetický prvek, nejlépe v koberci nízkých trvalek.

Divizny kvetou dlouho a většinou současně na velké části květenství, protože mají mnoho poupat, která nesedí jednotlivě, ale v klubíčkách a postupně ro...

Liliovité

Liliaceae

 Botanický název je odvozen z řeckých slov hemera = den a kallos= krása a vyjadřuje skutečnost, že každý květ je krásný obvykle jen jeden den a pak uvadá. Rostlina však kvete zhruba 3 týdny, protože poupata rozkvétají postupně.

Jsou to zajímavé trvalky, podobné liliím a poměrně nenáročné. Nejvhodnější je pro ně stanoviště na plném slunci s hlubokou živnou půdou, kde vydrží mnoho let. Použití je všestranné, dobře se uplatní ve smíšených skupinách i solitérně. Jsou okrasné nejen květem, ale i listem. Trsy úzkých, žlábkovitých listů denivek plní ve skupinách stejnou funkci jako okrasné traviny. Brzy raší, po celou vegetaci i v horkém létě jsou svěže zelené a zatahují až pozdě na podzim.

Květy js...