Rubrika Trvalky

Ve srovnání s jinými skupinami zahradních rostlin jsou trvalky na ošetřování nenáročné. To ovšem neznamená, že se jim nemusíme věnovat vůbec – vyžadují však mnohem méně práce než například letničky. Výsadbu trvalek není nutno každoročně obnovovat a také vyžadují mnohem méně pletí, jsou-li vysázené na dobře připraveném a odpleveleném stanovišti. Některé druhy trvalek vytvářejí tak hustý a zapojený porost, že jednoleté plevele prostě nemají podmínky pro svůj růst a hynou. Tuto vlastnost mají zejména nízké druhy, které vytvářejí husté polštáře, ale i vyšší druhy, které vytvoří souvislý porost.

Tak jako všechny víceleté rostliny vyžadují i trvalky specifické ošetřování v různých letech po výsadbě.

V...

Trvalky vysazujeme vždy na záhon jako předpěstované, mladé rostliny, které buď vypěstujeme sami, nebo – což je snadnější – koupíme ve specializovaném zahradnictví nebo zahrádkářské prodejně. Pokud sazenice ihned nevysazujeme, můžeme je na kratší dobu (i několik dní) založit na stinná místa a zavlažit. Založením rostlin se rozumí jejich uložení šikmo do vyhrábnuté brázdičky a zasypání kořenových balů zeminou, aby nepřeschly. Nemáme-li možnost sazenice takto založit, můžeme je uchovat 2 – 3 dny ve sklepě, rozložené a pokropené vodou. Pokud jsou sazenice kontejnérované, což je prakticky vždy při nákupu, pak je to bez problémů. Kontejnéry zapuštěné do země vydrží libovolně dlouho.
K sázení používáme buď motyčku, nebo...

Na dobu výsadby neexistuje neměnné pravidlo. Všeobecně se dá říci, že trvalky kvetoucí na jaře a v časném létě je nejvhodnější sázet na podzim, trvalky kvetoucí v plném létě a na podzim je lépe sázet na jaře. Ale i tady existují výjimky.

Výsadba na jaře má své výhody. Rostliny mají v této době k dispozici více vláhy a projevují také větší růstovou energii. Mohou se sázet od začátku března (ovšem podle počasí a stavu půdy) asi tak do poloviny května. Pokud zakoupíme sazenice v odborném závodě, bývají v kontejnerech a doba sázení není omezená.

Výsadba na podzim začíná obvykle od poloviny srpna a může pokračovat (zase podle počasí) až do října. Vhodnější je v časném podzimu, aby rostliny mohly do zimy dobře zakořenit...

Podle předem vypracovaného osazovacího plánu vyznačíme příslušné místo na zahradě a připravíme půdu. Kvalita této přípravy je velice důležitá, protože na ní závisí zdárný vývoj a růst zvolených druhů v dalších letech. Nesmíme přípravu půdy podcenit ani u těch trvalek, které jsou označovány jako nenáročné. Pečlivou přípravou půdy si ušetříme dosti práce v dalších letech.

RYTÍ. Půdu pro trvalkové výsadby nejdříve důkladně zryjeme. Pokud je místo zatravněné, doporučuje se drnovou vrstvu sejmout. Když drny zaryjeme, musíme počítat s tím, že bude trvat nejméně celý rok, než se v půdě rozloží a zetlí, a po dobu celé sezóny nebudeme mít stanoviště využité. Půdu zryjeme na hloubku asi 30 cm, tj. výšku rýče...

Rozsáhlý sortiment trvalek poskytuje bohatý výběr i pro speciální partie naší zahrady. Vzor si bereme z přírody a snažíme se, aby výsadba působila co nejpřirozeněji.

Skupiny suchomilných rostlin. Pěkně uspořádaná výsadba těchto rostlin působí velmi exoticky. Podmínkou je však sucho, teplo a dostatek slunce. Využijeme tady také různé druhy okrasných travin.

Skalky a suché zídky. V moderních zahradách se skalky a různé osázené zídky staly téměř nepostradatelným okrasným prvkem. Využíváme do nich především plazivé a nižší druhy trvalek. Skalkami a zídkami řešíme v zahradách výškové rozdíly.

Ploché zákoutí se uplatní především na rovině, kde by uměle vytvořená skalka působila násilně...

Jako solitéry označujeme rostliny, které v zahradách vysazujeme tak, aby poutaly pozornost svými charakteristickými rysy, zejména vzrůstem, olistěním nebo květem. Většinou to jsou vyšší rostliny, které vysazujeme jednotlivě nebo v menších skupinách do trávníku nebo do skupin jiných rostlin, ale vždy tak, aby vynikaly.

Velký význam mají solitéry zejména v moderních zahradách s volnými trvalkovými skupinami. Vyjímají se dobře i ve volných výsadbách přírodního charakteru, jako jsou např. vřesoviště a stepní partie. Tady by také neměly chybět okrasné traviny.

Stanoviště pro solitéry pečlivě vybíráme, ať již budou růst samostatně v trávníku nebo ve volných skupinách. Vždy je umístíme tak, aby se jejich vzhled plně uplatnil a vynikl...

Květiny se staly trvalou součástí nejen našich zahrad, ale i našich obydlí. Jsou samozřejmou každodenní potřebou, ne předmětem pouze příležitostných dárků. A tím také stoupá spotřeba řezaných květů, jejichž bohatým zdrojem jsou právě trvalky. Jejich výhodou jsou většinou bohaté a velmi trvanlivé květy. Přitom jsou velmi nenáročné na ošetřování, vydrží na místě několik let bez zásahu, dobře přezimují a většinou se snadno množí. Mnohé trvalkové květy se již odedávna pěstují především k řezu, jiné dosud nejsou v tomto směru doceněné. Trvalky, určené pouze k řezu, by měly ovšem být součástí spíše užitkové zahrady.

Trvanlivost květů je různá a závisí na mnoha okolnostech...

Chataření se v posledních letech velice rozmohlo. Ovšem chataři se obvykle zaměří na zkrášlení jen své zahrádky a bezprostředního okolí své chaty si již všímají méně. A přitom lze právě pomocí trvalek vhodně upravit i okolí rekreačních objektů, které se tak stane pokračováním pěkných a zajímavých okrasných prvků vlastní zahrady. Zde je jedině správné sáhnout po takových trvalkách, kterým se v dané oblasti dobře daří a jsou schopny samy se rozmnožovat. V zahradách bývá jejich samovolné množení často nepříjemné a musí se omezovat. Trvalky pro zplanění jsou většinou vitální druhy, které mají schopnost rychle se rozrůstat a rozmnožovat, ať již plazivými oddenky nebo semeny. Dokážou konkurovat agresívním trávám i jiným plevelným rostlinám, jak často můžeme vidět ve volné přírodě...

Trvalky jsou nejvhodnějšími rostlinami pro zahrady u chat, zvláště když navazují na okolní přírodu. V každém případě volíme takové druhy, které nepůsobí v sousedství volné přírody příliš cizorodě. Výběr je dosti široký, ale musíme si uvědomit, že sazenice v žádném případě nemůžeme získávat tak, že je někde v okolí vyrýpneme a přesadíme. Mnohé jsou chráněné a jejich přesazování je zakázané. Kromě toho je vhodnější obstarat si i od volně rostoucích druhů raději vyšlechtěné odrůdy, které bývají odolnější a mívají větší a hezčí květy. U chat nikdy nevytváříme pravidelné záhony; ty se do přírodního prostředí naprosto nehodí.

Tyto partie jsou velmi efektní, nelze je však použít v malém prostoru. Uplatní se především ve velkých zahradách, protože jejich estetický účinek potřebuje pohled z větší vzdálenosti. Jsou jakousi obdobou smíšených rabat, ale mají nepravidelný půdorys a celkově pro ně platí stejné kompoziční zásady jako pro volné trvalkové skupiny. Šířka by měla být nejméně 3 m a od každého druhu nutno vysadit alespoň po 15 – 20 kusech, aby se plně uplatnila jejich barevnost. I u této výsadby je důležité vhodné pozadí, s nímž živé barvy květů pěkně kontrastují. Vždy musíme k pozorování počítat s určitým odstupem, který by měl být nejméně 10 m, u větších skupin i více. Tady se výborně uplatní udržovaná trávníková plocha...