Rubrika Typy zahrad dříve a nyní a jejich funkce

Zahradní zeleň má nemalý vliv na zlepšování životního prostředí, a to nejen ve vlastní zahradě, ale i ve vztahu k širšímu okolí.

Zeleň vyrovnává extrémní výkyvy teploty a vlhkosti ovzduší. Zkuste za letního parna odpočívat ve stínu stromu. Je to určitě příjemnější než ležet ve stínu domu nebo zdi. Už jen pomyšlení na lavičku pod stromem nebo mezi keři je příjemné. Ve stínu stromu se také skutečně lépe cítíme. Je to tím, že listy odrážejí více sluneční energie, část jí pohlcují a pouze ve velmi malé míře ji vyzařují. Jakmile slunce zajde, listy rostliny se ihned ochlazují, kdežto kamenné zdivo mnoho slunečního záření pohlcuje a pak je velmi dlouho zařazuje. Zeleň tedy své okolí příjemně ochlazuje. Stěna sice stíní, ale současně také sálá teplo...

Obytná funkce zahrady spočívá především v tom, že se zde můžeme věnovat obdobným činnostem jako v bytě. Mohou si tady hrát děti, můžeme v ní posedět s knihou, přijímat návštěvy, stolovat apod. Zahrada nemá nahrazovat funkci bytu, ale má obytné funkce bytu rozšířit o nové možnosti. Ozvláštňuje bydlení něčím nenahraditelným, těžko napodobitelnými vjemy a dojmy. Tuto příjemnou atmosféru vytvářejí barvy, vůně, hra světel a stínů. Přitom je zahrada stále se měnícím obrazem, květiny i ostatní okrasné prvky se mění podle denních i ročních období. Budeme-li tedy posuzovat zahradu jako součást nebo rozšíření obydlí, budeme zcela jinak pohlížet na práci a náklady spojené s jejím vytvářením. V takové zahradě pak můžeme odpočívat, číst, studovat, jíst a dokonce i spát...

Vhodné kombinace rostlinné zeleně a zahradních doplňků vyvolávají harmonickou a klidnou pohodu. Mají významný psychologický dopad na duševní stav člověka, a tím druhotně ovlivňují i jeho stav fyzický. Vlastní výtvarné řešení zahrady, její kompozice jsou tedy velmi důležité pro obnovu psychických i fyzických sil člověka. Proto dbáme na to, aby rostliny byly rozmístěny podle svých výtvarných vlastností, tj. tvarů a barev. Musí také ladit s doplňky a obytným stavením. Hlavně je třeba přizpůsobit zahradu okolní přírodě. Je dobré se učit od přírody, všímat si, které druhy rostlin se vyskytují v původních společenstvech, a podle toho se snažit kombinovat rostliny na zahradě. V přirozenosti bývá nejvíce krásy.
Také místo ur...

Užitkovou a okrasnou část není nutné přísně oddělovat, zahrada má tvořit vkusně sladěný celek. Prostor pro užitkové rostliny volíme obvykle na méně exponovaném místě. Užitkovou částí rozumíme nejen záhony se zeleninou a ovocné výsadby, ale i pařeniště, výsevné záhony k předpěstování sazenic i různé květiny určené k řezu. Není správné používat ve větším množství k řezu květiny pěstované v okrasné části zahrady, protože tím bychom snižovali jejich estetický účinek, pro který jsme je sázeli.
Užitkové rostliny bychom měli pěstovat co nejintenzívněji, aby pro okrasnou část zahrady zbyla co největší plocha. Vyčleníme pro ně část zahrady na nejméně nápadném místě, nikdy ne přímo u vchodu nebo u odpočinkového zákoutí...

Nejstarším typem zahrad u nás, nepočítáme-li parkové úpravy šlechtitelských sídel a městské sady, jsou vesnické zahrady, selské sady, předzahrádky a přídomní zahrádky.
Vesnické zahrady sloužily převážně k užitku, bez většího nároku na estetické působení. Převažovaly v nich vysoké stromy, mezi nimiž rostla tráva, nebo se pěstovaly různé krmné plodiny, brambory, či dokonce obilí. Z ovocných stromů byly nejčastější jabloně, hrušně, třešně, v teplejších oblastech meruňky, broskvoně, v zelinářských oblastech převažovala zelenina. Chloubou každé hospodyně byl květinový záhon před domem a okna plná květin. Některé sady zůstaly ponechány svému osudu a majitel se o ně staral jen v době sklizně...