Dvojostice – Incarvillea

Trubačovité

Bignoniaceae

 Rod byl pojmenován na počest francouzského misionáře Pierre Nicolas D’Incarville (1706 – 1757), který v době svého působení v Číně objevil a shromáždil mnoho rostlin, kromě jiného i zerav.

Dvojostice jsou rostliny zvláštního vzhledu, okrasné jak listy, tak i květy. Dají se všestranně použít – do volných trvalkových skupin, do smíšených záhonů, nízké druhy i do skalek. Zvláště dekorativně působí mezi polštářovitými porosty nízkých trvalek nebo mezi zakrslými dřevinami, které pokrývají půdu. Pro zvýšení efektu vysazujeme vždy několik rostlin pohromadě, na vzdálenost asi 25 cm. Dvojostice potřebují propustnou, živnou, vápenitou půdu s dostatkem vláhy, slunce až mírný polostín a chráněnou polohu. Na zimu se doporučuje lehké zakrytí chvojím. Osvědčilo se zakrýt kouskem fólie jednotlivé kořeny, aby se uchránily před zamokřením. Množí se semenem. Pěstování sazenic je dosti náročné a dlouhodobé, proto je vhodnější zakoupit hotovou sadbu.

Asi 14 druhů tohoto rodu je domovem v Číně a Tibetu.

Jsou to nízké až středně vysoké trvalky s řepovitým kořenem. Z růžice listů vyrůstají lodyhy s velkými, zvoncovitými květy, většinou v různých odstínech růžové barvy. U nás se pěstují hlavně druhy:

Incarvillea delavayi dorůstá výšky 50 – 60 cm, kvete v červnu a červenci. Listy má krásné, až 30 cm dlouhé a něžně růžové květy jsou po 3 – 10 v řídké hroznovité latě.

Incarvillea mairei je 10 – 30 cm vysoká a kvete o 1 – 2 týdny dříve než předešlý druh. Sytě karmínovorůžové květy jsou také větší a bývají jen po 2 – 3 v květenství.