Lilkovité
Solanaceae
Název je odvozen z řeckého slova physa = bublina, měchýř a výstižně vyjadřuje zvláštní tvar plodů.
Je to jedna z mála trvalek s okrasnými plody. Je zcela nenáročná, ale silně odnožuje a kromě dekorativních plodů to není rostlina příliš půvabná. Proto musíme dobře uvážit, kam ji vysadíme. Hodí se na odlehlá prázdná místa v zahradě. V žádném případě ji nelze doporučit do pestrých květinových záhonů. Daří se jí na slunci i v polostínu, v propustné, sušší vápenité půdě. Má sklon vymrzat, proto je na zimu vhodné lehce ji přikrýt.
Množí se dělením oddenků i semen.
Rod zahrnuje asi 100 druhů, rozšířených v tropických a subtropických oblastech zeměkoule, především v Americe. Plody několika druhů jsou jedlé.
Ph. alkekengi roste volně v přírodě i u nás. Má přímé vystoupavé lodyhy se střídavými, široce vejčitými až trojúhelníkovitými listy. V paždí listů jsou nenápadné bělavé kvítky, z nichž se vyvinou v září červené bobule úplně uzavřené v nadmutém, rumělkově zbarveném kalichu, který vypadá jako malý červený lampiónek. Uřízne-li se ihned, jakmile se měchýřky vybarví, a rychle se usuší, zůstanou beze změny celou zimu a jsou vhodné do suchých kytic.
Ph. alkekengi var. franchetii pochází z Japonska. Dorůstá výšky 60 cm. Pětičetný kalich, nadmutý kolem plodů, se zvětšuje až do 5 cm v průměru a je jasně oranžový nebo žlutý. Plod, zelenavá nebo žlutá bobule, je jedlý. Pěstují se hlavně velkoplodé a nízké formy.
Nejnovější komentáře