Makovité
Papaveraceae
Rostlina byla pojmenována na počest Alexandra Macleaye (1767 – 1848), tajemníka společnosti Ch. Linné v Londýně.
Jsou to statné, nápadné, nenáročné rostliny, které mohou růst a kvést mnoho let na stejném stanovišti. Používají se k vizuálnímu oddělení částí zahrady, na tzv. vnitřní živé ploty, ale jsou vhodné i do velkých skupinových výsadeb. Okecek je vynikající solitéra do trávníkových ploch, protože je dekorativní jak svým vzrůstem, tak krásnými listy. Je však třeba pamatovat na to, že se silně rozrůstá podzemními výběžky a časem začíná potlačovat sousední rostliny. K omezení nežádoucího rozrůstání se doporučuje do menších záhonů nebo trávníku vysazovat okecek ve větších nádobách bez dna, zapuštěných do země. Lze také prostor vymezit silnější fólií, linoleem apod., do hloubky asi 50 cm.
Daří se mu na slunci i v polostínu, v jakékoliv zahradní půdě, která není příliš suchá.
Množí se dělením kořenů časně zjara.
Rod zahrnuje dva druhy vytrvalých bylin, rostoucích v Číně a Japonsku.
V zahradách se pěstuje hlavně M. cordata (syn. Bocconia cordata). Je to trvalka vysoká až
250 cm s tlustými, dutými, nevětvenými lodyhami. Veškeré zelené části rostliny jsou pokryty šedomodrým nádechem. Při poranění vylučují všechny zelené části mlékovitou, žlutou tekutinou. Srdčité listy jsou krásně laločnatě vykrajované, střídavé, řapíkaté, spodní až 25 cm dlouhé, horní značně menší. Listy jsou na svrchní straně modrozelené, na rubu hnědavé. Lodyhy jsou zakončeny vzdušnými latami až 40 cm dlouhými. Kvítky na nich jsou drobné, bělavě růžové a brzy opadávají.
Okecek kvete v červenci a srpnu. První podzimní mrazy ho spálí.
Nejnovější komentáře