Tyto partie jsou velmi efektní, nelze je však použít v malém prostoru. Uplatní se především ve velkých zahradách, protože jejich estetický účinek potřebuje pohled z větší vzdálenosti. Jsou jakousi obdobou smíšených rabat, ale mají nepravidelný půdorys a celkově pro ně platí stejné kompoziční zásady jako pro volné trvalkové skupiny. Šířka by měla být nejméně 3 m a od každého druhu nutno vysadit alespoň po 15 – 20 kusech, aby se plně uplatnila jejich barevnost. I u této výsadby je důležité vhodné pozadí, s nímž živé barvy květů pěkně kontrastují. Vždy musíme k pozorování počítat s určitým odstupem, který by měl být nejméně 10 m, u větších skupin i více. Tady se výborně uplatní udržovaná trávníková plocha.
Skupiny se musí také dobře uspořádat výškově, aby jednotlivé druhy vynikly v plné kráse a vzájemně se nepřekrývaly. Zcela nízké a plazivé rostliny nepoužíváme. Vhodné jsou trvalky vysoké od 30 do 50 cm, ale i vyšší.
Zvláště vhodné jsou druhy se štíhlým, vznosným vzrůstem, jako jsou stračka (Delphinium) nebo divizna (Verbascum). Vysazujeme je ve skupinách po několika kusech do hlavní masy nižších trvalek. Pro tento účel využijeme hlavně bohatě kvetoucí druhy, jako např. mák (Papaver orientale), pivoňka (Paeonia), vlčí bob (Lupinus), kohoutek (Lychnis chalcedonica), zavinutka (Monarda), plamenka (Phlox paniculata), krásnoočko (Coreopsis verticillata), záplevák (Helenium), velkokvětá kopretina (Chrysanthemum maximum), janeba (Heliopsis), z podzimních pak zejména různé druhy hvězdnic (Aster), zlatobýl (Solidago) a chryzantémy (Chrysanthemum x hortorum).
Snažíme se o zajímavě řešené skupiny – nižší druhy dáváme do popředí a dbáme na vhodné barevné kombinace. Protože pro časné jarní období nemáme vhodné trvalky, využijeme cibuloviny, zejména narcisy a tulipány, ve větších skupinách jedné barvy.
Fotogalerie
Nejnovější komentáře