Podle nadmořské výšky rozlišujeme v podstatě polohy nížinné, střední a horské. Jako nížiny označujeme polohy do 250 m nadmořské výšky, jako střední polohy od 250 do 450 m a horské polohy od 450 metrů nad mořem.
Nadmořská výška ovlivňuje teplotu, intenzitu slunečního svitu, vzdušnou vlhkost a množství srážek. Čím vyšší nadmořská výška, tím nepříznivější bývají klimatické podmínky a obvykle i charakter půdy. Zimy ve vyšších polohách bývají delší a krutější, sníh taje později než v nížinách a nástup jara bývá také opožděn. Na podzim přicházejí dříve mrazy a sněhové srážky. Doba vegetace je kratší.
Při zakládání zahrady musíme vycházet z reality, z toho, jaký pozemek, na jakém svahu a v jaké nadmořské výšce máme k dispozici. Nemíváme obvykle možnost vybrat si pozemek ideální po všech stránkách a ze všech hledisek. Proto se musíme daným podmínkám do jisté míry přizpůsobit. Především výběrem vhodných rostlin. Těch existuje celá škála, a to s nejrůznějšími požadavky, od vlhkomilných až po stínomilné. Dokonce i jednotlivé odrůdy se ve svých požadavcích liší a vhodným výběrem jim můžeme vyhovět. Pokud máme polohu příliš větrnou, vysadíme na ochranu před převládajícími větry vhodné větrolamy – kulisové výsadby nebo vybudujeme různé zídky, které mohou zároveň vhodně vizuálně dělit prostor a plnit funkci okrasnou. Tak prospějeme nejen rostlinám, ale i sobě. Příliš vlhký pozemek můžeme odvodnit, příliš suchý vydatně zaléváme. Pozemky příliš osluněné vhodně osázíme, a tak získáme stín. Mikroklima mohou zlepšit vodní nádrže a jiné vodní stavby. Uváženými zásahy můžeme podstatně ovlivnit původně nepříznivé podmínky, a tak i v méně příznivých polohách vybudovat pěknou zahradu, která nám přinese mnoho radosti i užitku, v níž od jara do zimy vždy nalezneme něco pěkného, kde bude stále něco kvést a kde bude příjemné pobývat.
Fotogalerie
Nejnovější komentáře