Podnebí

V našem státě nemá klima ani výrazně přímořský ani výrazně vnitrozemský charakter. V některých letech převažují rysy typické pro podnebí přímořské, kdy zima i léto jsou mírné a s větším množstvím srážek, bez velkých teplotních rozdílů mezi zimou a létem. V jiných letech opět převládá charakter podnebí vnitrozemského, které se vyznačuje nižšími srážkami a značnými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí i mezi zimou a létem.
Podnebí ovlivnit nemůžeme, můžeme však rostliny zalévat, chránit proti mrazům, a tím zmírnit nežádoucí podnební vlivy.
Pro zdárný život rostliny mají význam všechna roční období. Velmi důležitý je vývoj počasí na jaře; ideální je povlovné tání sněhu, kdy se sněhová voda stačí vsakovat do půdy. Při prudkém tání voda odtéká bez užitku do vodních toků. Jarní deště příznivě ovlivňují vodní režim půdy, umožňují dobrý vývin i hluboko kořenícím rostlinám. Příznivé je také pozvolné oteplování. Dochází-li na jaře k výraznému střídání vysokých a nízkých teplot rostliny, zejména některé stromy a keře, se předčasně probudí ze zimního klidu a nová vlna mrazů je pak poškodí.
V létě má pro zdárný vývoj rostlin nejvyšší význam optimální poměr mezi množstvím srážek a teplotou. Stejně jako na jaře je důležité pozvolné oteplování.
Na podzim potřebují rostliny postupný a pomalý pokles teplot. Při náhlém a předčasném nástupu mrazů se choulostivější druhy květin mrazem spálí, dřeviny dostatečně nevyzrají ve dřevě a jsou pak náchylnější nejen k poškození mrazem, ale i k chorobám. Požehnáním pro všechny byliny i pro trávníky je pak dobrá sněhová pokrývka, která nejen chrání před mrazy, ale je zároveň zásobárnou vody pro jaro.