Kopretina Chyzantéma Řimbaba – Chrysanthemum

Hvězdnicovité

Asteraceae

Název rodu je složen z řeckých slov chrysos = zlato a anthemon = květ a vztahuje se na zlatožlutou barvu květů druhu Ch. coronarium.

Rod zahrnuje asi 160 druhů jednoletých i vytrvalých bylin a rovněž polokeřů, z nichž většina je rozšířena v pásu mírného klimatu severní polokoule. Je to velmi obsáhlý a zahradnicky důležitý rod se všestranným použitím – k výsadbě do květinových pestrých záhonů, trvalkových volných výsadeb i k získávání řezaných květů v letním a časně podzimním období.

Rod Chrysanthemum zahrnuje druhy tak rozdílné, že často bývaly řazeny do samostatných rodů (Leucanthemum, Pyrethrum, Tanacetum). Rozdíly sahají od jednoletých rostlin až po dřevnatějící polokeřovité druhy, od vysokohorských skalniček až po druhy subtropické, pěstované u nás ve sklenících.

Jednoleté druhy se množí semeny, vytrvalé řízkováním a dělením trsů, ale také semeny. Chryzantémy, zejména rostliny určené k řezu květů, se pěstují na dobře vyhnojených, humusem a vápníkem bohatých půdách, na slunečných, před větrem chráněných stanovištích.

Z vytrvalých druhů tohoto rozsáhlého rodu se v zahrádkách snad nejčastěji pěstuje naše domácí luční kopretina – Chrysanthemum leucanthemum (syn. Leucanthemum vulgare), která rozkvétá ke konci května a některé odrůdy remontují (znovu kvetou) v srpnu. Dorůstá výšky asi 60 cm.

V posledních letech ji ze zahrádek vytlačila a její místo zaujala velkokvětá kopretina Ch. maximum (syn. Leucanthemum maximum), pocházející z Pyrenejí. Je podstatně větší než luční kopretina, dosahuje výšky až 100 cm. Listy má tmavě zelené, tlusté, téměř masité, hustě zubaté, stonky silné, zpravidla řídce rozvětvené. Květní úbory (v zahradnické praxi běžně označované jako květy) jsou široké přes 10 cm, kvetou od konce června do července a neremontují. Bylo vyšlechtěno několik vynikajících odrůd; všechny potřebují slunce, výživnou půdu a pravidelnou zálivku. Množí se na jaře dělením nebo řízkováním přízemních výhonů. Většina odrůd není příliš vytrvalá a potřebuje často (zpravidla po třech letech) rozdělit a přesadit. Někdy trpí mšicemi.

Další významnou skupinou tohoto rodu je řimbaba (Chrysanthemum coccineum, syn. Ch. roseum, Pyrethrum roseum). Je známější pod svým dřívějším latinským názvem Pyrethrum roseum. Pochází z horských luk Kavkazu. Tvarem a velikostí květů připomíná kopretinu, kvete v červnu a po kratším odpočinku při dobré zálivce znovu slaběji v červenci. Má podlouhlé, dvakrát zpeřené, jemné listy se zašpičatělými úkrojky, které rostou v hustých přízemních trsech. Štíhlé a slabě olistěné stonky nesou jednotlivé květy. Paprsky květů původního druhu jsou v různých odstínech růžové, u zahradních odrůd od bílé až po granátově rudou. Jsou vyšlechtěny i plnokvěté odrůdy s kvítky v terči zvětšenými a přecházejícími k jazykovitým. Terčové kvítky jsou bílé nebo zbarvené jako paprsky. Řimbaby potřebují plné slunce, živnou půdu a pravidelnou zálivku. Jsou choulostivé na přesazování, do ujmutí potřebují zvýšenou péči, nesmějí zavadnout. Množí se dělením, nejlépe ihned po odkvětu, kdy trochu odpočívají. Také je lze množit semenem.

Chryzantéma (Chrysanthemum indicum) s jednoduchými žlutými květy pochází z teplých oblastí Číny a Japonska, kde byly vyšlechtěny nejrůznější formy. Zahradní odrůdy patří k nejprošlechtěnějším zahradním rostlinám vůbec. Většina odrůd se v našich podmínkách musí pěstovat pod sklem. Jsou však mezi nimi i takové, které vydrží přes zimu ve volné půdě.

Oblíbenou zahrádkářskou skupinou jsou tzv. koreánky – Chrysanthemum x koreanum. Je to označení skupiny zahradních odrůd, které vznikly křížením odrůd Ch. indicum s otužilým jednoduše kvetoucím druhem dovezeným z Koreje, pravděpodobně s Ch. sibiricum. Původní koreánky měly na rozdíl od Ch. indicum jemněji dělené listy, byly více větvené a vynikaly velmi bohatou násadou květů. A hlavně byly odolnější proti mrazu.

Dalším křížením Chrysanthemum x koreanum s odrůdami Ch. indicum se postupně rozdíly obou skupin setřely, takže dnes jedna skupina plynule přechází v druhou. Pro všechny odrůdy se používá souhrnné označení Chrysanthemum x hortorum, tzv. pravé chryzantémy. Většina odrůd se pěstuje v zahradnických závodech hlavně pro podzimní období. Jsou mezi nimi odrůdy nízké i vysoké, s květy jednoduchými, poloplnými i plnými, a snad ve všech barvách. Pro pěstování na zahradách je třeba vybírat pro volné záhony především rané odrůdy, které vykvetou v září nebo říjnu, protože později by je spálily podzimní mrazíky.

Chryzantémy potřebují teplé, chráněné stanoviště a kyprou živnou půdu; v létě pravidelnou zálivku, v zimě spíše sucho a lehký kryt. Do plné krásy se rozvíjejí jedině tehdy, je-li suchý a slunný podzim. Hodí se do teplejších oblastí. Do krajů s pravidelně mlhavým a deštivým podzimem jsou vhodné jen nejranější odrůdy.

Množení je poměrně snadné dělením trsů, nejlépe na jaře.