Trvalkové záhony

Trvalky mohou zdobit naši zahradu po celou vegetační dobu, protože jsou mezi nimi druhy rozkvétající velmi časně zjara i kvetoucí až do pozdního podzimu. Některé jsou dekorativní dokonce i v zimě. Trvalkový záhon se během roku stále mění a vytváří kombinace barev i různá seskupení. Je-li dobře založený a ošetřovaný, vydrží bez přesazování pět let i déle. Přitom obnovováním lze značnou část rostlin rozdělit a znovu použít. Výběr trvalek je tak bohatý, že lze sestavit vhodné skupiny prakticky pro každé stanoviště, jen je třeba vybírat druhy, které mají obdobné požadavky.
Jeden druh trvalek kvete průměrně tři až čtyři týdny. Vegetační doba bývá zhruba jedenadvacet týdnů, proto potřebujeme, aby se vystřídalo v květu přibližně 7 druhů. Na jeden druh v plném květu připadnou 1 až 2 druhy rozkvétající nebo odkvétající a ostatní jsou v tuto dobu již úplně odkvetlé nebo teprve nasazují poupata. To je ovšem pouze číselný propočet, který nemůžeme vystihnout řadu dalších faktorů, jako jsou například květiny remontující (opakující kvetení) nebo druhy s mimořádně dlouhou dobou kvetení. Kromě toho mají některé trvalky dekorativní listy, takže zkrášlují záhon po celé vegetační období.
Správné sestavení a výběr druhů jsou u trvalkových záhonů zvláště významné, protože budou plnit svou estetickou funkci mnoho let. Počítejme s tím, že i v celkem jednoduché skupině bude podle velikosti záhonu 10 až 20 i více druhů a od každého vysadíme několik sazenic pohromadě. Velikost skupiny, počet rostlin jednoho druhu nebo odrůdy je dán především jejich velikostí v dospělém stavu. Pouze u některých trvalek vynikne jejich krása při solitérním vysazení. V prvním roce po výsadbě vyžaduje trvalkový záhon zvýšenou péči a musíme počítat také s tím, že rostliny v prvním roce jsou ještě malé a také málo a nepravidelně kvetou. Můžeme si pomoci tím, že zatím poloprázdná místa osázíme vhodnými letničkami nebo cibulovinami.
Důležité je umístění, velikost a tvar záhonu. Trvalkový záhon se nejlépe uplatní buď u odpočívadla, kde můžeme vychutnávat krásu jednotlivých květin, nebo ho umístíme tak, abychom mohli vnímat celkovou kompozici, tedy na místo, kam se převážně díváme z okna nebo terasy. Nejméně vhodné místo pro trvalkový záhon je u cesty, kde pouze procházíme, protože pak chybí celkový estetický dojem a požitek z krásného uspořádání je nevelký.
Záhony volíme dosti široké. Tvar pravidelného obdélníku je nejméně vhodný, esteticky působivější jsou nepravidelné tvary. Významné je také pozadí záhonu – stabilní prvek, kterému celou výsadbu podřizujeme. Vhodné jsou dřeviny, zejména stálezelené nebo opadavé, barevně dolaďující pozadí, nebo to také může být stavba, živý plot, neprůhledný zděný plot, popřípadě zahradní keramika či balvan. Na větších záhonech jsou tyto stabilní opěrné body nutné přímo v záhonu.
Osázení trvalkami má být vždy nepravidelné, to ovšem neznamená, že je můžeme umísťovat nahodile. Nejdůležitější pravidlo je, že nejvýraznější prvek nikdy neumístíme doprostřed, ale vždy poněkud stranou, asi tak do jedné třetiny záhonu (jak délky, tak hloubky). Tento výrazný prvek poněkud tlumené podobě opakujeme i na protější straně, jako vyvážení prostoru. Například použijeme jako výrazný prvek skupinu 5 – 6 rostlin a na protější stranu dáme stejné rostliny, ale jen 2 – 3. Nebo můžeme použít dvě odrůdy podobného vzhledu, ale různého vzrůstu.
Je-li záhon příliš široký, je nutno proporcionálně vyvážit 3 podobné prvky. Pak na jednu stranu dáme velmi nápadný prvek, na opačnou stranu slabší a do popředí, mírně mimo střed, třetí, nejslabší. V tomto případě kombinujeme různé druhy výrazných vyšších trvalek.
Je-li záhon příliš dlouhý, rozčleníme si ho na kratší úseky a seskupení pak opakujeme. Čili základní seskupení je nepravidelné, ale pravidelně se opakuje, čímž vzniká symetrický prvek.
Určujícím, hlavním prvkem skupiny musí být druh vzrůstný, o kterém víme, že se mu bude na vybraném stanovišti dobře dařit a který dlouho, výrazně kvete. Protože po odkvětu tento určující prvek ztrácí obvykle svou dominanci, musíme za něj vybrat vhodné zástupce, kteří jeho funkci převezmou. Mohou to být trvalky zcela odlišného vzhledu i barvy nebo i některé druhy nekvetoucí, jako jsou například vzrůstné okrasné traviny. Záhon pak dostane obvykle zcela jinou, novou podobu. Tyto zastupující druhy umísťujeme do plánu výsadby na druhém místě.
V další fázi vybíráme druhy doplňující. Musí kvést současně s dominantním prvkem nebo jeho zástupcem a barevně s ním ladit. Druhy doplňující slouží k barevnému vyvážení hlavního prvku. Zbylou plochu záhonu osázíme rostlinami, které kvetou v jinou dobu než rostliny dominantní a doplňující. Tady je důležité přihlížet k době květu a barevnému souladu.
Při výběru je třeba také vědět, jak budou trvalky vypadat po odkvětu. Některé z nich nemají pěkný vzhled nebo dokonce zatahují a mizí. Takové rostliny vysazujeme raději do pozadí a do popředí volíme druhy, které jsou až do podzimu krásné a zdobí zahradu pěkným olistěním.

Štítky:  

Komentář k Trvalkové záhony

  • Eva Ťoupalová  říká:

    Dobrý den, chtěla bych od Vás radu.
    Potřebuji osázet dlouhý záhon podél vjezdu. Nyní jsem tam měla poliantky růže, které bohužel zmrzly. Co by jste mi doporučili? Záhon je dlouhý cca 10 m.
    Děkuji předem za radu.
    S pozdravem
    Eva Ťoupalová

Okomentovat Zrušit odpověď

Můžeš použít tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>