Stinná a polostinná stanoviště

Na zahradě bývají také stinná místa. Většinou se s nimi setkáváme na severní straně staveb, zdí a pod skupinami stromů. Bez řádné péče vypadají obvykle takováto neosluněná místa dosti bědně. Když však půdu zpracujeme a vysázíme správně vybrané druhy, dosáhneme pěkného efektu a ani udržování nám nedá mnoho práce. Výběr trvalek máme velký, od vysloveně stínomilných až po takové, které snášejí polostín.

I když se jednotlivá stanoviště pochopitelně různí, jsou určitá pravidla, která nelze opomenout, chceme-li na stinná místa, zejména pod stromy a keře, vysázet podrost z trvalek:

-         Půdu celého stanoviště musíme řádně zpracovat a do hloubky prokypřit. Přidáme hodně rašeliny smíšené s listovkou a s napůl rozloženým listím, protože tím zvýšíme obsah humusu. Tyto práce se provedou na podzim, přes zimu půda uzraje a na jaře si s výsadbou pospíšíme.

-         Volíme odolné, houževnaté druhy, které sázíme s celým kořenovým balem. Nejvhodnější jsou druhy stálezelené nebo takové, které ztrácejí listy až pozdě na podzim. Na malých zahradách je vysazujeme poměrně blízko sebe.

-         V prvních dvou až třech letech se musí podrosty za sucha zalévat. Stálezelené rostliny je třeba před nástupem zimy důkladně prolít vodou.

-         Plochy mezi sazenicemi musíme ihned po výsadbě pokrýt vrstvou rašeliny, kompostu nebo polozetlelého listí, které by mělo obsahovat i kousky dřeva. Vhodná je také drcená kůra. Tato ochranná přikrývka je nutná proti ztrátám vody, a to až do té doby, než rostliny vytvoří souvislý porost. Má to také tu výhodu, že se tím potlačí rozvoj plevelů.

-         Na plochy zakrytě již vyvinutým porostem se nemá zbytečně vstupovat, listí na podzim neodstraňujeme a raději ponecháme volné pole přirozenému vývoji. Pokud však rostliny přerůstají vyhrazené území, popřípadě utlačují jiné druhy, musíme je omezovat.

-         Na vhodném stanovišti s příznivými podmínkami mohou tyto porosty vytrvat mnoho let. Jednou za dva až tři roky je vhodné přihnojení kompostem nebo rašelinou.

-         Pro větší plochy se hodí druhy se zakořeňujícími výběžky. I když většinou koření mělce pod povrchem, přesto musíme před výsadbou půdu zpracovat do hloubky aspoň 30 cm a promíchat s organickou hmotou, aby byla propustná.

 

Z druhů, které snášejí nebo vyžadují stinné stanoviště, uvádíme jako příklad:

Bergénie – Bergenia – mimořádně vytrvalá

Brunnera macrophylla

Čechrava – Astilbe x arendsii

                            – japonica

                            – simplicifolia

                            – thunbergii

                            – chinensis var. pumila

Čemeřice – Helleborus niger

                            – hybridus

Dlužicha – Heuchera – snáší i polostín a sušší půdu

Funkie, bohyška – Hosta – polostín i stín

Kokořík – Polygonatum – mimořádně vytrvalá

Oměj – Aconitum

Sasanka – Anemone hupehensis

                            – japonica

                            – vitifolia

                            – silvestris – mimořádně vytrvalá

Srdcovka – Dicentra formosa

                            – eximia

                            – spectabilis

Škornice – Epimedium – mimořádně vytrvalá

Udatna – Aruncus

Violka – Viola odorata

Žluťucha – Thalictrum

Okomentovat

Můžeš použít tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>