Rubrika Životní prostředí rostlin

Podle nadmořské výšky rozlišujeme v podstatě polohy nížinné, střední a horské. Jako nížiny označujeme polohy do 250 m nadmořské výšky, jako střední polohy od 250 do 450 m a horské polohy od 450 metrů nad mořem.
Nadmořská výška ovlivňuje teplotu, intenzitu slunečního svitu, vzdušnou vlhkost a množství srážek. Čím vyšší nadmořská výška, tím nepříznivější bývají klimatické podmínky a obvykle i charakter půdy. Zimy ve vyšších polohách bývají delší a krutější, sníh taje později než v nížinách a nástup jara bývá také opožděn. Na podzim přicházejí dříve mrazy a sněhové srážky. Doba vegetace je kratší.
Při zakládání zahrady musíme vycházet z reality, z toho, jaký pozemek, na jakém svahu a v jaké nadmořské výš...

Pro využití zahrady má kromě podnebních činitelů téměř rozhodující vliv její poloha, zvláště jde-li o pozemek na svahu. Sklon pozemku výrazně ovlivňuje působení různých podnebních faktorů, např. ozáření sluncem, teplotní změny, účinky větru apod.

Jižní svahy bývají teplé a suché, nejdelší dobu jsou vystaveny přímému slunci. Na jaře na nich rostliny začínají vegetovat nejdříve, na podzim vegetace končí nejpozději.

Severní svahy jsou nejstudenější, půda na nich nejpozději rozmrzá a rostliny se zpožďují ve vegetaci. Na severních svazích je málo slunečního svitu, a proto se tam mnoha světlomilným druhům špatně daří.

Východní svahy bývají dobře osvětlené a proteplené, často je však vysušují východní větry...

Vzduch je směs plynů a vodních par. Největší podíl z plynů zaujímá kyslík (O), dusík (N) a oxid uhličitý (CO2). Rostliny mají schopnost asimilace, tzn., že čerpají ze vzduchu živiny nezbytné pro přeměnu látkovou, vzduch je proto pro ně nepostradatelným zdrojem kyslíku a oxidu uhličitého. Některé organismy jsou schopné přijímat dusík ze vzduchu, pro ty je pak vzduch i zdrojem dusíku.

Velký význam má vlhkost vzduchu, protože ovlivňuje transpiraci (výpar vody). Za suchého počasí se vzdušná vlhkost snižuje, výpar se nadměrně zvýší a rostliny trpí nedostatkem vody. Při nadměrné vlhkosti vzduchu se transpirace snižuje a rostliny se mohou i zapařit. Velká vzdušná vlhkost podporuje rozvoj houbových chorob, kterými bývají rostliny napadány...

Bez vody není života – pro rostliny to platí stejně jako pro všechny ostatní organismy. Každá rostlina potřebuje ke svému životu vodu jako přímou výživu. Kromě ní svými kořeny přijímá živiny ve formě roztoku, tj. rozpuštěné ve vodě. Voda také podmiňuje buněčné napětí v rostlinách, tzv. turgor. Při nedostatku vody se buněčné napětí snižuje, pletiva měknou, a to se projevuje vadnutím. Voda tvoří podstatnou část rostliny. Větve a listy obsahují 50 až 70 % vody, kořeny 60 až 80 %, dužnaté plody dokonce více než 85 %. Voda do rostliny proudí z půdy kořenovým vztlakem a stoupá až do listů, jimiž se částečně odpařuje do ovzduší. Část vody rostlina rozkládá na kyslík a vodík, které pak spotřebuje na stavbu svého těla...

Teplo na jaře vegetaci probouzí a na podzim ukončuje. V našich klimatických podmínkách začínají rostliny vegetovat při teplotě 1 – 5 °C, což je takzvané teplotní minimum. Při teplotách vyšších než 40 °C rostliny odumírají – tato hranice se nazývá teplotní maximum. Teplotní optimum, tj. nejvhodnější teplota, se pro většinu rostlin pohybuje mezi 20 – 30 °C. Příliš vysoké teploty nebývají v našich klimatických podmínkách časté, a proto také jen zřídka bývají příčinou poškození rostlin.
Mnohem těžší následky mívají příliš nízké teploty a náhlé střídání vysokých a nízkých teplot. V zahradách způsobují největší škody pozdní jarní mrazíky a časné podzimní mrazy.
Pozdní jarní mrazíky poškozují výsadby ...

Podle požadavků různých rostlin na světlo a jeho intenzitu rozlišujeme rostliny světlomilné, polostinné a stínomilné. Rostliny světlomilné vyžadují stanoviště na slunci, rostlinám polostinným se nejlépe daří ve světlém polostínu nebo na stanovištích s „toulavým stínem“, rostliny stínomilné nesnášejí přímé sluneční světlo a dávají přednost místům zastíněným.
Kromě intenzity světla potřebují rostliny také určitou délku denního osvětlení, aby mohly nasadit na květ. Dostatek světla, ať již přímého nebo rozptýleného, podle individuálních potřeb rostlin, do značné míry ovlivňuje zdárný růst, vývoj, tvorbu květů i plodů...

V našem státě nemá klima ani výrazně přímořský ani výrazně vnitrozemský charakter. V některých letech převažují rysy typické pro podnebí přímořské, kdy zima i léto jsou mírné a s větším množstvím srážek, bez velkých teplotních rozdílů mezi zimou a létem. V jiných letech opět převládá charakter podnebí vnitrozemského, které se vyznačuje nižšími srážkami a značnými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí i mezi zimou a létem.
Podnebí ovlivnit nemůžeme, můžeme však rostliny zalévat, chránit proti mrazům, a tím zmírnit nežádoucí podnební vlivy.
Pro zdárný život rostliny mají význam všechna roční období. Velmi důležitý je vývoj počasí na jaře; ideální je povlovné tání sněhu, kdy se sněhová voda stačí vsakovat do půdy...